Český vědec vysvětluje, jak se šíří koronavirus, když nenosíme kuklu na hlavě

Sdílet
Záclona
Český vědec vysvětluje, jak se šíří koronavirus, když nenosíme kuklu www.gettyimages.com

.

Infekční částice koronaviru – viriony – jsou nepředstavitelně malé. Přestože mají velikost jen asi 100 nanometrů a dosahují velikosti 500tin lidského vlasu, roušky je velmi dobře zachycují. Jak je to možné?

Důvodem jsou kapičky, které viriony obalují a vylétávají z našich úst, když mluvíme, kýcháme nebo kašleme. Když máme na sobě závěs, naprostá většina kapiček se zachytí v látce.

Při každých dvou slovech vyletí z úst 300 kapiček.

„Při každých dvou slovech člověk vyprodukuje asi 300 kapiček o velikosti desítek až stovek mikrometrů a většina těchto kapiček se vypaří na vodu dříve, než doletí do vzdálenosti půl metru ,“ vysvětluje pro portál vZdravotnictvíve Vladimír Ždímal, vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.

„Pokud nemáme roušku, voda z kapiček se odpaří a částice viru ve formě aerosolu už nelze dobře zachytit. Ty pak může vdechnout naproti stojící osoba,“ upozorňuje vědec, který se zabývá studiem účinnosti roušek a jejich materiálů.

Když všichni nosí roušky, je šance na nákazu minimální.

Podle Zdimala jsou domácí roušky velmi účinné i v prevenci šíření koronaviru – ale pouze v případě, že je mají všichni na obličeji. Pak jsou dokonalou ochranou.

„Původním záměrem chirurgických roušek nebylo chránit lékaře, ale pacienta. Pravdou však je, že rouška částečně chrání i svého nositele,“ pokračuje vědec.

Pokud by rouška přiléhala k obličeji velmi těsně, mohla by zachytit až 70 % vdechovaných aerosolových částic. Při běžném nošení však zachytí pouze 20-30, v nejlepším případě 50 procent potenciálně infekčních částic ve vzduchu. Proto je důležité, aby respirátory nosil každý. Tehdy se jejich účinnost blíží 100 procentům.

Stejně dobře fungují i venku

„Z hlediska ochrany obyvatelstva fungují závěsy stejně dobře v interiéru i exteriéru,“ vysvětluje Zdímal. Dodává, že až 45 procent nakažených lidí nemusí mít žádné příznaky onemocnění, a tak mohou nevědomky šířit virus do okolí.

„Tyto osoby jsou zodpovědné za zhruba 60 procent přenosů koronavirů v komunitách,“ varuje.

V zimních měsících může virus přežívat i několik hodin.

Jak dále vysvětluje, nošení závěsů by se nemělo podceňovat, zejména na podzim a v zimě. Díky počasí totiž viry přežívají ve vzduchu mnohem déle.

„Životnost viru se v letních měsících odhaduje na minuty díky UV záření a vyšším teplotám. Na podzim a v zimě jsou to desítky minut až hodiny,“ vysvětluje a upozorňuje, že zimní měsíce jsou z hlediska šíření nemocí nebezpečnější.

Kapky mohou volně létat vzduchem

Kapičky, které mohou přenášet infekční viry, vznikají při řeči, kdy se hlasivky rozruší, a také ze slin, když jazyk narazí na patro a zuby.

„Tenká vlákna slin se ve vzduchu trhají a vlivem povrchového napětí se tvoří kapičky vody. Ty obsahují směs látek, mezi nimiž mohou být i viry,“ vysvětluje.

Jakmile vyletí z našich úst, voda se okamžitě začne vypařovat, protože vzduch venku je sušší než prostředí v našich ústech. Jak se voda odpařuje, kapička obalující virion se postupně zmenšuje na velikost stovek nanometrů až několika mikrometrů. Velikost vysušeného jádra závisí na velikosti původní kapky.

„Změní se natolik, že z původně malých projektilů vylétajících z úst, které by měly tendenci padat k zemi, se stanou lehké vzdušné částice, které již nemají schopnost sedimentovat bez vody. Takto mohou létat vzduchem hodiny nebo dokonce dny. Zejména v interiérech mohou přetrvávat několik dní, i když už nemusí být životaschopné,“ dodává výzkumník.

Sdílet Sdílet na Facebooku Odeslat na WhatsApp Odeslat článek emailem

Nejčtenější za 24 hodin

Doporučeno