Víte, jaké jsou první příznaky karpálního tunelu? Neignorujte je!Foto: www.shutterstock.com
Často je spojován s prací na počítači. Tato krutá bolest však trápila lidi dávno předtím, než vznikly první kancelářské komplexy. Trpěly jí švadleny, dojičky krav nebo pracovníci manipulující s drobnými předměty v pásové výrobě. Poprvé ji takto popsal v polovině 19. století britský chirurg James Paget. Tento lékař správně popsal nutnost fixovat zápěstí sádrou při prvních příznacích bolesti.
Na léčbu karpálního tunelu v případě pokročilého onemocnění však lidstvo čekalo dalších sto let. Teprve v roce 1933 popsal Skot James Learmonth metodu dekomprese karpálního tunelu, která se používá dodnes. V roce 1988 pak byla poprvé provedena endoskopická operace.
Příznaky karpálního tunelu
Syndrom karpálního tunelu se nejčastěji projevuje následujícími příznaky:
nepříjemnými pocity v zápěstí, dlani a prstech.
Bolest
pálení
brněním nebo mravenčením
Necitlivost, zejména v prsteníku nebo malíčku
Bolest je často doprovázena sníženou svalovou silou, která omezuje uchopování, držení nebo manipulaci s předměty. Výjimkou není ani zvýšená bolest nebo brnění v noci, což může vést i k problémům se spánkem.
Co je karpální tunel?
Na tuto otázku vám správně odpoví snad jen medici a nadšenci v tomto oboru, a pak lidé, kteří mají s tímto syndromem osobní zkušenost. Ostatní si existence této malé oblasti mezi předloktím a zápěstím téměř nevšimnou.
Je to štěrbina tvořená ze tří stran zápěstními kostmi a ze čtvrté zápěstními vazy. Kromě šlach k dlani prochází touto prohlubní i středový nerv. Tomu vděčíme za funkci většiny svalů předloktí a také některých svalů ruky. Je tedy z velké části zodpovědný za naše motorické funkce. Přenáší impulzy z mozku do palce, ukazováku a prostředníku. Proto syndrom karpálního tunelu poznáme na první pohled podle toho, že nás tyto tři prsty bolí.
Nejčastěji jím trpí evropské ženy
Výskyt syndromu karpálního tunelu mohou zvyšovat některé faktory. Kromě vysokého tlaku na ruku v důsledku opakované manuální činnosti k nim patří obezita a hormonální změny v těle, například během těhotenství nebo v době menopauzy. Svou roli hrají také genetické predispozice. Je překvapivé, že europoidní rasa je k tomuto onemocnění mnohem náchylnější než ostatní rasy. Japonec, který tráví osmnáct hodin denně prací na počítači, tuto bolest obvykle nepociťuje. Typickým kandidátem na problémy s karpálním tunelem je evropská sekretářka nebo účetní středního věku, která zanedbala ergonomické zásady svého pracoviště.
Co je to správná ergonomie práce, by měla většina kancelářských pracovníků vědět z pravidelných, často povinných školení. Protože však mnozí z nás tyto rady podceňují, připomeňme si, že u počítače se má sedět tak, aby paže svíraly v loktech pravý úhel, monitor byl ve výši očí a záda vzpřímená. A hlavně nikdy neopírejte zápěstí o tvrdou desku stolu. To je právě typický postoj, který pracovníkovi zadělává na potíže. Tlačením zápěstí do sebe nejprve odrovnáte drobné cévy, které zásobují středový nerv. Pak se začne zmenšovat samotný prostor v karpálním tunelu. Výsledkem je brnění, bolest a ztráta citlivosti v prstech, ke kterým se nedostávají impulzy z mozku.
Při prvních příznacích bolesti nechte ruce odpočívat.
Několikrát jste pocítili ztuhlost v oblasti rukou? Většina z nás tyto záškuby ignoruje. Stačí rukou zatřást nebo ji promasírovat a bolest zmizí. To však není dostatečná péče. Ruka vyžaduje odpočinek. Toto stádium by ještě účinně vyléčil objevitel nemoci James Paget: je třeba zápěstí a ruku zafixovat sádrovou dlahou a podávat léky. Pokud je však onemocnění již pokročilé a bolest je ještě intenzivnější a častější, je čas na drastičtější krok. V takovém případě sir Paget doporučil amputaci. Naše moderní doba však naštěstí zná méně drastická opatření.
Operace karpálního tunelu
Specialisté musí uvolnit vaz, který nerv zauzluje. To jde buď klasickou konvenční operací, nebo endoskopicky. Při konvenční otevřené operaci odborníci přeruší příčný vaz v zápěstí, čímž se uvolní struktury přítomné v karpálním tunelu, a tím se uvolní stlačený středový nerv. Zákrok je relativně krátký, ale doba rekonvalescence je dlouhá. Můžete se obávat několikaměsíční pracovní neschopnosti.
Proto může být vhodnější vyhledat jedno z mála pracovišť, kde lze endoskopickou operaci provést. Do karpálního tunelu se zavede endoskop a lékaři pak mohou pod dohledem kamery vaz přetnout. Díky selektivnímu uvolnění vazu a skutečnosti, že nedochází k jizvení ostatních tkání, se ruka obvykle hojí mnohem rychleji. A jako připomínka zůstává pouze krátká jizva.
Jak udržet karpální tunel funkční?
Preventivně provádějte méně monotónních pohybů rukou a častěji protahujte a procvičujte zápěstí. Nepřetěžujte ruce a nekruťte je do extrémních úhlů. A dlouhá období stereotypní práce prokládejte klidovými fázemi, kdy zápěstí necháváte ve střední poloze.
