Chléb je známý po celém světě a málokdo si bez něj dokáže představit svůj jídelníček. Je to potravina, kterou jedí dospělí i děti ráno k snídani, k některým jídlům, k obědu a často i k večeři.
Přestože je chléb tak oblíbený, obsahuje vysoké množství sacharidů, stejně jako ovoce nebo těstoviny. Přestože jsou sacharidy pro naše tělo nezbytnou složkou, je důležité hlídat si jejich příjem a pečlivě je vybírat. Existují dva přístupy k sacharidům: ti z první skupiny doporučují zvýšit příjem přirozených sacharidů, tedy ze zeleniny a ovoce. Naopak druhá skupina se spíše snaží sacharidy ze stravy zcela vynechat.
Ať tak či onak, vysoký příjem sacharidů není pro naše tělo tou nejlepší volbou. Co se tedy stane, když ze svého jídelníčku vyřadíme potraviny bohaté na sacharidy?
Více energie
Když vyměníte bílou mouku za celozrnnou, která je skvělým zdrojem železa, hořčíku a vitaminů skupiny B, získáte najednou obrovskou dávku energie. Mnoho lidí, kteří denně konzumují bílou mouku, trpí nedostatkem hořčíku, který způsobuje únavu.
Lepší trávení
Celozrnná mouka je také velmi prospěšná pro naše trávení. Obsahuje totiž vlákninu, která působí přímo na náš trávicí systém a zajišťuje jeho správné fungování. Když trávení nefunguje tak, jak by mělo, mohou se objevit nepříjemné zažívací problémy, jako je například zácpa.
Změna nálady
Nezdravé sacharidy, které do svého těla vkládáme, ovlivňují i naši náladu. I když se po jejich vyřazení můžete cítit dobře, nemusíte mít tak dobrou náladu. Je to způsobeno tím, že rafinované i nerafinované sacharidy zvyšují hladinu serotoninu v mozku, který stojí za naší dobrou náladou.
Změna tvarů
Snížení množství sacharidů jde ruku v ruce s úbytkem hmotnosti. Nenechte se však zmást, i když se radujete, že ručička na váze zázračně ukazuje nižší číslo, jedná se pouze o úbytek vody, nikoliv tuku.
Ochrana před nemocemi
V tomto případě je nutné snížit příjem rafinovaných sacharidů, které zvyšují hladinu mastných kyselin v těle, což znamená, že zvyšují riziko srdečních onemocnění a cukrovky 2. typu. Místo rafinovaných zařaďte do jídelníčku celozrnné, které naopak snižují hladinu cholesterolu, a tím snižují riziko srdečních onemocnění, obezity, cukrovky 2. typu a mrtvice.
Historie chleba: Od starověku po moderní dobu
Chléb, jedna z nejstarších a nejuniverzálnějších potravin lidstva, má své kořeny v hluboké historii. Jeho historie začíná v pravěku, kdy naši předkové začali experimentovat s drcením a mletím různých zrn a semen a jejich mícháním s vodou, aby vytvořili základní těsta.
- První chléb ve starověku: První zmínky o pečení chleba pocházejí z Mezopotámie a starověkého Egypta z doby kolem roku 8000 př. n. l. V těchto civilizacích se pěstovaly obilniny a již tehdy byl chléb důležitou součástí jídelníčku. Staří Egypťané také objevili kvašení a začali vyrábět chléb, který se podobal dnešnímu kvašenému chlebu.
- Rozšíření ve starověké římské a řecké civilizaci: Chléb byl základní potravinou v Řecku a Římě, kde se pekárny staly běžnou součástí městského života. Římští pekaři byli vynalézaví v technikách pečení a vytvářeli různé druhy chleba, které se lišily podle způsobu přípravy a druhů použitého obilí.
- Středověk a vznik pekáren: Ve středověku se chléb ještě více rozšířil, mimo jiné díky zdokonalení zemědělských technik. Vznikly první organizované pekárny, které vyráběly chléb pro širší vrstvy obyvatelstva. Chléb byl v této době tak důležitý, že jeho cena a dostupnost byly často ovlivňovány společenskými a politickými událostmi.
- Revoluce v pekařství během průmyslové revoluce: S nástupem průmyslové revoluce v 18. a 19. století došlo k významným změnám ve výrobě chleba. Byly zavedeny první stroje na hromadnou výrobu chleba, což zrychlilo a zefektivnilo výrobu, ale také vedlo ke snížení rozmanitosti a kvality.
- Moderní trendy v pečení chleba: Dnes je chléb k dispozici v mnoha variantách, od tradičních receptur až po moderní inovace. Současný trend směřuje k místnímu, bio a celozrnnému chlebu s důrazem na udržitelnost a zdravotní prospěšnost.
Historie chleba je fascinujícím příběhem inovací, přizpůsobování a kulturní výměny, který odráží vývoj lidských civilizací. Od skromných počátků v pravěku až po moderní technologie pečení zůstává chléb nedílnou součástí našeho jídelníčku a kulturního dědictví.
