Díky pečlivé hygieně se podařilo téměř vymýtit mnoho infekčních nemocí. Téměř každý si pravidelně myje ruce, přesto na nich lze nalézt statisíce bakterií. Skrývají se pod nehty, zejména pod umělými.
Ani při silné dezinfekci není nikdy možné zničit všechny bakterie, které se na rukou nacházejí. To je také důvod, proč lékaři používají sterilní rukavice na jedno použití. Teprve téměř před sto lety si začali uvědomovat, že bakterie na rukou zůstanou i přes častější mytí.
Ale teprve počátkem 70. let 20. století vědci přišli na to, proč bakterie ulpívají na rukou s takovou silou. Ukázalo se, že ruce zůstávají déle čisté, když si lidé zalepí konečky prstů. Je to proto, že největším útočištěm choroboplodných zárodků jsou nehty, které jsou domovem jednoho velkého bakteriálního zvěřince.
Ale teprve koncem 80. let, kdy se vědci začali blíže zabývat tím, co se skrývá za nehty, začaly první studie. Například v roce 1988 provedla trojice vědců z dermatologické kliniky Pensylvánské univerzity stěry z rukou 26 dospělých dobrovolníků. Všichni byli zaměstnanci univerzity, ale s pacienty nepřišli do styku.
Umělé nehty a špína jsou nechutnou kombinací.
Zjistili, že prostor pod nehty je ideálním místem pro přenos bakterií. Zatímco na zbytku rukou našli stovky až tisíce bakterií, na konečcích prstů a pod nehty jich byly statisíce. Byly stejné jako na zbytku rukou, jen jich bylo mnohonásobně více. Vysvětlení podle nich spočívá v tom, že mezi kůží a nehty je ideální prostor pro množení mikroorganismů, mimo jiné kvůli stálé vlhkosti. Navíc se hůře myjí.
Postupně bylo na toto téma provedeno několik dalších větších či menších studií. Jedna z nich sledovala informaci, že se mezi zdravotními sestrami šíří móda umělých a gelových nehtů.
Jen rok po zveřejnění studie Pensylvánské univerzity porovnával jiný tým vědců dvě 56členné skupiny zdravotních sester. Jedna skupina měla umělé nehty, druhá přírodní. Chtěli zjistit, zda se pod umělými nehty, které navíc bývají delší a nalakované, usazuje více nečistot a jak účinné je jejich mytí.
Možná není příliš překvapivé, že zjistili, že sestry s umělými nehty měly na rukou více bakterií, a to jak před umytím, tak po něm.
K podobným výsledkům dospěly i studie z let 2000 a 2002, které navíc přišly se „šokujícím“ zjištěním, že dlouhé umělé nehty se mnohem snadněji lámou v jednorázových rukavicích…
Lak na nehty nehraje roli
Stejné obavy jako u umělých nehtů panovaly i u lakovaných, byť přírodních nehtů, a sice zda se bakterie nemohou skrývat a množit například v místech s odloupnutým lakem. Výzkum z roku 1993 však ukázal, že pokud má žena přírodní nehty krátké, nezáleží na tom, zda je má nalakované, nebo ne.
Naopak, čerstvě nalakované nehty jsou zcela bezpečné. Opět se nejedná o nijak převratné zjištění, pokud vezmeme v úvahu složení laků na nehty. „Udržování krátkých a čistých nehtů je pravděpodobně důležitější než to, zda jsou nalakované,“ uzavírá studie.
Ze studií vyplývá zejména jedna věc – ke snížení rizika onemocnění nestačí mýt si ruce, ale je třeba si řádně vydrhnout i oblast za nehty. A v ideálním případě – nehty si nekousejte!
