Umělé sladidlo aspartam (E 951), které se používá ve slazených nápojích nebo zubních pastách, označila Světová zdravotnická organizace (WHO) za potenciální původce rakoviny. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Vojna (TOP 09) však lidé nejsou ohroženi, pokud ho nekonzumují příliš mnoho. Problematiku sladidel představila lékařka Eliška Selingerová z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu.
WHO řekne, že něco je potenciálně rakovinotvorné, ale zároveň řekne, že se nic neděje, lidé to mohou užívat dál jako dosud, pokud nevypijí 14 plechovek dietní koly denně. Jaký to mělo význam?
V praxi to v tuto chvíli nemá žádný přímý význam. Spíše je to zpráva pro vědce, že by se měli aspartamem více zabývat.
První agentura (IARC, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny), která karcinogeny kategorizuje, se zabývala pouze tím, kolik máme důkazů, že daná látka souvisí se vznikem nádorů. Nezabývala se však tím, zda lze v praxi dosáhnout úrovně, která je nebezpečná, o jaký typ nádoru se jedná nebo kolik lidí by mu mohlo být vystaveno.
Od toho je tu jiná agentura (JECFA, Společný výbor odborníků pro potravinářské přídatné látky WHO a FAO), která se tím zabývala a řekla, že riziko vzniku rakoviny není v tomto případě jisté. A když se podíváme na dávky, při kterých by to muselo být, je jasné, že toho není snadné dosáhnout, protože většina lidí těch 14 plechovek coly denně nevypije. Proto ty rozdílné postoje.
Lidé vlastně nevědí, co si o tom mají myslet. Navíc situace využili výrobci, kteří se vymlouvají na to, že i WHO řekla, že aspartam je bezpečný, tak proč ho omezovat?
Celkově to však neznamená, že je vše v pořádku. V současné době však nemáme důvod prosazovat zákaz aspartamu nebo jeho přísnější limity, protože neexistují žádné důkazy o tom, že by v současném nastavení mohl mít vliv na vznik rakoviny.
Na druhou stranu je to tak trochu alibi. Asi před dvěma měsíci vydala WHO doporučení, že by se sladidla neměla používat jako hlavní strategie kontroly hmotnosti, protože se zdá, že dlouhodobě nefungují tak dobře, jak jsme si mysleli. Stále je nejlepší pít vodu, neslazené čaje a obecně konzumovat minimálně zpracované potraviny. Pak se tím člověk nemusí zabývat, což je ta nejlepší možnost.
Dlouho se tvrdilo, že sladidla jsou pro zdraví lepší než cukr. Nyní se to však nezdá. Je to stále pravda?
Opravdu jsme si mysleli, že sladidla jsou lepší náhradou cukru. Protože na rozdíl od cukru v nich není žádná energie, jen sladká chuť. Na papíře to znělo dobře, že by to mohlo pomoci lidem, kteří nezvládají sladkou chuť, potlačit ji a nemuseli by pak tolik přibírat.
Výzkumy v posledních dvou letech to však zproblematizovaly. Jsou to ale jen dílčí práce, které říkají, že ta sladká chuť může stimulovat některé metabolické procesy, které jsou podobné, jako když jíte cukr, takže rozdíl není tak velký. Byly také provedeny studie, které naznačují, že to může být spojeno s vyšším rizikem některých onemocnění.
Možná je to podnět pro veřejnost, aby se zamyslela nad tím, proč si vlastně vybírám výrobky se sladidly, proč se bez nich neobejdu a co by se s tím dalo dělat. Neříkám, že si člověk nemůže dát limonádu nebo dortík, ale je to něco, co by mělo být v jídelníčku spíše výjimečně. Z dlouhodobého hlediska se na tom nic nemění.
Je třtinový cukr opravdu lepší než bílý rafinovaný cukr
?
Není v tom žádný rozdíl. Stejně tak je to s medem. Všechno jsou to přidané cukry, koncentrovaná sladká chuť. Hypoteticky jsou ve třtinovém cukru a medu nějaké minerály nebo vitamíny, ale to množství je zcela zanedbatelné a nemá naprosto žádný nutriční význam.
Z kulinářského hlediska je v tom rozdíl, ale ze zdravotního hlediska je to úplně jedno. To platí i pro ovocné koncentráty, různé datlové sirupy, javorové sirupy. To je přesně to, co bychom měli omezovat.
Změní debata o aspartamu přístup výrobců potravin a nápojů?
Mluví se hlavně o aspartamu, ne o jiných sladidlech, takže bych si tipla, že možná někteří výrobci budou raději používat některá jiná sladidla, když je budou chtít používat i nadále. Sladidel je celá řada.
Z hlediska veřejného zdraví bych preferoval, aby se sladké výrobky řešily postupným snižováním sladké chuti, ale to je bohužel v rozporu s prodejností.
Jaká může být souvislost mezi extrémní konzumací sladidel a vznikem rakoviny jater?
Existují buněčné studie, v laboratoři přímo na jednotlivých buňkách, které ukázaly, že existují mechanismy, které by teoreticky mohly vést ke vzniku nádoru. Ale to, že se to děje na myši, ještě neznamená, že se to děje v těle.
Byly provedeny i studie na zvířatech a zdálo se, že u některých myší nádory skutečně vznikly, ale nebylo to průkazné.
Ale to už je důkaz, že by se to mohlo dít i v celém organismu. Ale pozorovacích studií na lidech bylo málo, nebyly tak kvalitní a nedalo se jednoznačně říct, zda je to aspartamem, nebo něčím jiným. Ale nepřímé důkazy tu jsou.
Existují také spekulace, že by aspartam mohl ovlivňovat střevní mikrobiom, ale přitom je naprosto nemožné posoudit, co to pro organismus znamená.
Zdroj: novinky.cz
