Příběh začal dlouho předtím, než se dostal na veřejnost. V roce 1997 stavěl muž jménem John Lambert na své zahradě plot, když vykopal něco podivného. Podivnou dlouhou kost. Odložil ji do kůlny a vzpomněl si na ni až v roce 2013. Po šokujícím nálezu se John rozhodl darovat ji muzeu ve Velké Británii.
V posledních letech učinili amatérští paleontologové řadu významných objevů, včetně zkamenělin dosud neznámého druhu dinosaura v Argentině a pozůstatků nového druhu létajícího plaza v Anglii. Nad všechny tyto objevy však vyčnívá nález pliosaurí kosti v Suffolku. Příběh nálezu a nakonec i darování dinosauří kosti je fascinující a poučný. Svým způsobem osvětluje význam amatérských paleontologů na poli výzkumu dinosaurů.
Poklad ukrytý téměř dvě desetiletí v zahradní kůlně
Když John objevil podivnou kost na své zahradě, nevěděl, komu patří. Ačkoli se nezajímal o historii a pracoval v oboru jako IT, paleontologie byla jeho koníčkem. Navíc prý na univerzitě studoval geologii, takže i když nevěděl, čí kost vlastně našel, byl si vědom jedinečnosti svého nálezu. Se svou ženou dlouho a s láskou zahradničili, ale žádný podobný nález dosud nezaznamenali.
Zkamenělou kost proto uložil do své kůlny v Suffolku a dlouho se nedostal k jejímu prozkoumání. Kost pak zůstala v kůlně dalších 16 let, Lambert ji občas ukazoval přátelům a rodině, ale jinak ji držel v tajnosti. Až při náhodném setkání s paleontologem na místním veletrhu zkamenělin si uvědomil, že by kost mohla mít vědecký význam.
Odborníci z Ipswichského muzea ji nakonec prohlásili za kost pliosaura starou 250 milionů let. Pliosaurus byl vzdálený příbuzný současného ještěra a byl velmi rychlý a divoký. Jeho končetiny připomínaly pádla, takže výborně a efektivně plaval. Jeho kořistí byly ryby, žraloci a dinosauři a fosilní exempláře byly nalezeny v Africe, Austrálii, Číně a Americe.
Dokumentární film o pliosaurech si můžete prohlédnout zde:
Kosti mořského zabijáka pohřbené miliony let v zemi
Po konzultaci s paleontologem se Lambert rozhodl darovat kost Ipswichskému muzeu v Suffolku. Kost, která byla nakonec identifikována jako část stehenní kosti pliosaura, mořského plaza žijícího v období jury, byla kurátorem muzea označena za významný objev. Koneckonců se nestává každý den, aby někdo našel poblíž svého domova kost mořské kosatky z doby dinosaura. Lampertův náhodný objev je důkazem významu amatérských paleontologů v oblasti výzkumu dinosaurů. Odborníci z Ipswichského muzea zjistili, že pliosaurus nebyl původním obyvatelem anglického moře, což nález činí ještě záhadnějším.
Zatímco profesionální paleontologové mohou mít přístup k modernějším nástrojům a prostředkům, amatérští nadšenci mají často cit pro pozorování zkamenělin a vášeň pro věc, která může vést k důležitým objevům, jako je tato více než 40 centimetrů dlouhá kost, která zřejmě pochází z horní končetiny pliosaura.
Budoucnost výzkumu dinosaurů
Objev pliosauří kosti v Hastings Gardens je připomínkou toho, že se o prehistorickém světě můžeme stále ještě hodně dozvědět. Přestože dinosauři vyhynuli před miliony let, studium jejich fosilií stále přináší nové poznatky o jejich chování, anatomii a vývoji. Je úžasné, že John si na zkoumání kostí dal opravdu záležet. Jak řekl: „Vypadalo to jako opravdu velká kost, která byla nesmírně těžká, a poznamenal jsem si, že ji vezmu na identifikaci, ale nikdy jsem to neudělal. Pak jsem si jednoho dne řekl: „Co se s tou kostí stalo?“ A našel jsem ji v dílně. Zavolal jsem do muzea a tam mi řekli: „Přineste ji, rádi se na ni podíváme,“ vzpomíná John o 16 let později. S rozvojem technologií a zvyšujícím se zájmem o paleontologii je pravděpodobné, že se budeme i nadále setkávat s významnými objevy, které učiní jak profesionálové, tak amatéři. Ať už na zahradě nebo v odlehlé poušti, další velký dinosauří objev může být za rohem.
Zdroj: dotyk.cz, www.dailymail.co.uk, www.bbc.com, en.wikipedia.org/wiki/Pliosaurus
Příběh Johna Lamberta a jeho náhodného objevu, který proměnil jeho zahradní kůlnu v malé muzeum prehistorických pokladů, je fascinujícím příkladem toho, jak i ti nejneočekávanější lidé mohou přispět k vědeckému poznání. Tento 16 let zapomenutý nález nejen obohatil sbírky Ipswichského muzea, ale také připomněl světu význam amatérských nadšenců v oblasti paleontologie.
Je neuvěřitelné, že díky jednomu mimořádnému nálezu se nám podařilo odhalit další kousky skládačky historie naší planety. Johnův příběh je inspirativním důkazem toho, že významné objevy mohou čekat na každém dvorku, aby si jich někdo všiml a proměnil je v cenné poznatky.
S tím, jak svět vstupuje do nového věku technologického pokroku a rostoucího zájmu o minulost, je důležité si uvědomit, že každý z nás může být součástí velkých objevů. Možná právě teď, v tomto okamžiku, někdo jiný objevuje další kousek naší dávné historie, který nám prozradí více o světě, který kdysi byl. Tento příběh nás všechny vybízí k tomu, abychom se pozorně dívali na svět kolem sebe, protože nikdy nevíme, jaká tajemství můžeme objevit v našich vlastních zahradách.
