Velmi často můžete pozorovat lidi z různých společenských vrstev a různého věku, kteří mluví známými frázemi a výrazy. Nestačí však do puntíku používat jadrné výrazy, abyste byli rozpoznáni jako skutečně vzdělaný člověk. Nejlepší je, když znáte nejen jejich význam, ale také jejich původ! Význam známých frází a výrazů.
Augiášovy stáje
Podle legendy byl král Augeáš vášnivým chovatelem koní a ve svých stájích měl více než 3 000 koní. Z nějakého důvodu však stáje po 30 let nikdo neuklízel. Jedním z Herkulových úkolů bylo čistit stáje krále Augeáše. Hrdina za tímto účelem odklonil koryto řeky Alpheus do stájí a proudem vody spláchl všechen hnůj. Od té doby se výraz „Augiášovy stáje“ vžil pro označení všeho, co je zanedbané nebo znečištěné do poslední meze.
Přidej první číslo
Za starých časů bylo zvykem školáky bičovat. Někteří byli bičováni z dobrého důvodu, jiní preventivně. Často se stávalo, že některý žák dostal obzvlášť tvrdě. V takovém případě mohl být k prvnímu dni následujícího měsíce zbaven dalších neřestí.
Modrá krev
Španělská královská rodina a šlechta se hrdě hlásila ke svým předkům Vizigótům a nikdy se nemísila s Maury, kteří do Španělska přišli z Afriky (na rozdíl od prostých obyvatel). Protože prostí lidé měli tmavou pleť a šlechtici měli na bledé kůži modré žilky, byli na tuto barvu hrdí a hrdě se nazývali „modrá krev“. Dnes se tento termín používá pro označení aristokracie.
Peníze nevoní
Syn římského císaře Vespasiána jednou svému otci vyčítal, že uvalil daně na veřejné záchody. Císař mu pak ukázal peníze vybrané z této daně a zeptal se ho, jestli smrdí. Syn odpověděl záporně. Tak vznikl výraz „peníze nesmrdí“.
Dosáhněte na kliku
V Rusku se pekly rohlíky s rukojetí, za kterou se nosily. Po položení kalacha na stůl se rukojeť z hygienických důvodů odlomila a vyhodila. Tyto rohlíky vyndávali a jedli žebráci a psi. Odtud pochází výraz „dostat se až k věci“ – tedy ochudit se, sestoupit.
Dýchání na poslední chvíli
Podle křesťanského zvyku zpovídal kněz člověka, kterému už nezbývalo mnoho života, podával mu svaté přijímání a pálil kolem něj kadidlo. V důsledku toho se pro označení nemocného (a v moderní mluvě pro sotva fungující přístroj) ustálil výraz „dýchání na poslední nohy“.
Hra, která nestojí za svíčku
V dobách před zavedením elektřiny se hráči často scházeli k večerním hrám a k osvětlení používali svíčky. Často byly sázky a výhry výherce tak malé, že se mu nevyplatily ani svíčky. Odtud se zrodil výraz „hra, která nestojí za svíčku“.
Jak se dává něco k pití
Z 18.-19. století se dochovaly seznamy kriminálního žargonu, v nichž je výraz „dát napít“ synonymem slova „jed“. V té době se otrava považovala za jeden z nejspolehlivějších a nejbezpečnějších způsobů, jak se vrah může zbavit nepohodlné osoby.
Obětní beránek
Podle starověkého židovského rituálu vkládal velekněz v den smíření za hříchy ruce na hlavu kozla, čímž na něj naložil hříchy celého lidu. Odtud pochází výraz „obětní beránek“.
Házení perel před svině
Proces házení malých skleněných střepů před svině je skutečně zbytečným podnikem. Původní text Bible (odkud je fráze převzata) však hovoří o lidech, kteří házejí drahocenné perly do prasečího koryta. Faktem je, že kdysi slova „perla“, „perly“ a „perly“ označovala různé druhy perel. Teprve později, s rozvojem průmyslu, se skleněné perly začaly nazývat krásným slovem „perly“.
Přes měsíc
Řecký filozof Aristoteles (384-322 př. n. l.) ve svém spise „Na nebi“ navrhl, že obloha se skládá ze sedmi nehybných krystalových koulí, na nichž jsou založeny hvězdy a planety. O sedmi nebesích se na různých místech zmiňuje také Korán: například o samotném Koránu se říká, že jej přinesl anděl ze sedmého nebe.
Mytí kostí
Podle představ některých národů každý nekající hříšník, pokud je postižen kletbou, vychází po smrti z hrobu v podobě ghúla nebo upíra a ničí lidi. K odstranění kletby je třeba vykopat ostatky zemřelého a omýt jeho kosti čistou vodou. Dnes výraz „omývání kostí“ znamená analýzu charakteru člověka.
Nejnovější čínské varování
V roce 1958 byla čínská vláda nesmírně pobouřena americkou leteckou a námořní podporou Tchaj-wanu a vydala rozhořčenou zprávu nazvanou „Poslední varování“. Svět se otřásl hrůzou a zatajil dech v očekávání třetí světové války. Když o sedm let později Čína vydala čtyřstranu se stejným názvem, svět zavyl radostí. Protože Čína neměla nic, čím by mohla oponovat státu, kromě kusů papíru s výhružnými slovy, Tchaj-wan si přesto zachoval nezávislost, kterou mimochodem Peking dodnes neuznává.
Po nás může přijít potopa
Tato věta je připisována francouzskému králi Ludvíku XV, ale pamětníci tvrdí, že patří králově oblíbence, markýze de Pompadour (1721-1764). Pronesla ji v roce 1757, aby utěšila krále sklíčeného porážkou francouzských vojsk u Rosbachu. Je možné, že tato věta je ozvěnou verše neznámého řeckého básníka, který často citovali Cicero a Seneca: „Po mé smrti ať svět zahyne v ohni.“
Se zvratem
Obraz příchuti – nějakého drobného pikantního detailu, který dodává pocit ostrosti a neobvyklosti – nám osobně poskytl Lev Tolstoj. Byl to on, kdo jako první vymyslel výraz „žena s příchutí“. V jeho dramatu Živá mrtvola říká jedna postava druhé: „Moje žena byla ideální žena… Ale co vám mám říct? Neměla chuť – víte, že v kvasu je chuť? „V našem životě nebyla žádná hra.“
Udělejte si selfie
Tato fráze vstoupila do našeho slovníku nedávno – na přelomu let 2000 a 2010. Označuje typ autoportrétu, kdy se člověk zachycuje na kameru. Selfie se nejčastěji pořizuje na délku paže při držení přístroje, takže všechny snímky na fotografii mají charakteristický úhel a kompozici – pod úhlem, mírně nad nebo pod hlavou.
Zdroj: takprosto.cc
