Vřesy kvetou mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu a zdobí zahrady, hroby a tvoří také podzimní dekorace.
Vřesy snášejí sníh i mráz.
Přírodní vřesy rostou na borovicích nebo suchých vřesovištích. Potřebují proto propustnou, výživnou a především kyselou půdu s pH 5,5 až 6. Takový substrát lze získat buď hotový v zahradnických centrech, speciálně namíchaný pro vřesovce, nebo lze zeminu bez vápníku smíchat s rašelinou a pískem. Pokud se nám podaří sehnat substrát pro pěstování hub, máme vyhráno a nemusíme se starat o hnojení chlévským hnojem nebo hnojivy.
Půdu je nejlepší připravit na podzim a rostliny vysadit na jaře. Pokud si však koupíme zakořeněné rostliny v květináčích, můžeme vřesoviště založit kdykoli během vegetačního období. Vše si dobře promyslete, protože vřesům přesazování nesvědčí. Kvetení vyžaduje dostatek slunečního světla.
Vřes příliš nezalévejte a jednou ročně, nejlépe brzy na jaře, zkraťte výhony přibližně o třetinu. Keře pak lépe kvetou a tvoří hustý porost. Každé tři až čtyři roky proveďte zmlazovací řez.
Na jaře hnojte jen mírně hnojivem pro rododendrony, které nesmí obsahovat vápník. Vhodné stanoviště je v blízkosti rododendronů, azalek a jehličnanů.
Brzy na podzim je ideální doba pro založení vřesoviště.
Vřesoviště by mělo mít nepravidelný tvar s mírným odstupňováním terénu; tím se vytvoří suchá i vlhčí místa, která vyhovují různým nárokům rostlin. Čím menší plocha je k dispozici, tím skromnější by mělo být jejich druhové zastoupení a barevná pestrost.
Základní rostlinný fundus bude tvořen vřesem obecným a různými druhy vřesovců.
Jeho romantická krása a pestrá hra barev se nejlépe projeví v kombinaci s rostlinami s různou dobou kvetení, většími kameny, menšími keři (hořec, medvědice, brusinka nebo borůvka), některými trvalkami (např. morušovník a rozchodník) a okrasnými travinami (kostřava, ostřice aj.).
Z široké nabídky barevných odrůd si vyberte ty, které se vám nejvíce líbí. Nebojte se kombinovat různé barvy.
Vždy vysazujte několik rostlin ve skupinách, vzdálených od sebe 25 až 50 cm, abyste zajistili pěkný hustý porost. Na okrajích mohou tvořit kulisu zakrslé borovice, jalovce nebo túje, v pozadí listnaté dřeviny, jako je dřišťál nebo břečťan, a samozřejmě zakrslé a drobnokvěté odrůdy rododendronů (rododendrony a azalky).
Ale uznejte, že vřesům, jírovcům, medvědicím, azalkám a rododendronům bude trvat téměř tři roky, než spolu s drobnými jehličnany a dřišťály vytvoří prakticky celoročně kvetoucí barevnou mozaiku.
Vyberte si svůj vřes
Některé druhy vřesů rostou vzpřímeně nebo plazivě, jiné tvoří polštářovité plochy. Květy mají v závislosti na kultivaru různé barvy, od bílé, růžové, fialové až po červenou.
- Beoley Gold – s výraznými žlutými listy a bílými květy
- Crimson Sunset – světle žluté listy a fialové dokonalé květy
- Marleen – s dvoubarevnými červenými a bílými květy, nerozvíjí se plně, vydrží dlouho
- Ronald Haage n – žluté olistění a nápadné světle fialové květy
- White Lawn – plně plazivý vřes s bílým jednoduchým květem
Pěstování vřesu v květináči
Pěstování vřesu v truhlíku nebo květináči je také snadné, protože se jedná o nenáročnou rostlinu. Na dně květináče je nutné zajistit dobrou drenáž, aby voda mohla odtékat. V květináčích lze použít směs rašelinového mechu a běžné zahradní zeminy v poměru 2:1. Přidáním kůry se zabrání vysychání vřesu.
Pokud necháte květináč s vřesem přes zimu venku, obalte jej netkanou textilií nebo jej vyložte polystyrenem, abyste zabránili promrznutí kořenů. Zalévání je nutné i v zimě, ale jen málo a nejlépe v době tání.
Voňavý čaj
Protože je vřes také léčivou bylinou, můžete sbírat květy v době květu, tedy v červenci a srpnu. Sbírejte pouze mladé výhonky s květy a poté je sušte zavěšené ve svazečcích nebo rozložené na podložce. Ze sušených květů můžete uvařit výborný močopudný čaj, který čistí ledviny a pomáhá léčit zvětšenou prostatu.
