O prospěšnosti včelího medu asi nikdo nepochybuje.
Bohužel to, co je nabízeno ve většině našich obchodů, nemá se skutečně kvalitním produktem mnoho společného.
Někteří včelaři se navíc naučili své produkty „obohacovat“.
Takže ani u tohoto zdroje si nemůžeme být jisti, že kupujeme to, co nám říkají.
Proto je dobré znát několik domácích triků, které nám pomohou rozpoznat pravý med.
Vodítkem může být i etiketa na sklenici. Pokud narazíme na informaci, že se jedná o směs medů z EU a mimo EU, měli bychom se takovému medu vyhnout. Určitě nebude příliš kvalitní. Jednak může mít vyšší obsah HMF, který lze označit za jakýsi ukazatel kvality (jde o látku, která vzniká při zahřívání medu, čím více jí je, tím horší má vlastnosti), jednak nevíme, za jakých podmínek byl vyroben, čím byly včely krmeny, a také může obsahovat pyl různých tropických rostlin, na které můžeme být alergičtí. Obecně lze říci, že med je možné koupit pouze v obchodech, které mají jasně uvedenou jednu zemi původu (a pak si vybíráme náš kraj a ne exotiku). Ještě lepší je, když na sklenici máme nejen adresu distributora, ale víme i od jakého včelaře pochází. I u takového včelaře bychom ale měli být opatrní a doma si ho zkontrolovat.
Med nabereme na lžičku a necháme ho pomalu stékat. Ten pravý by se měl roztáhnout, pokud s ním někdo čaroval, začne se trhat.
Kvalitní med se do sklenice nalévá mnohem pomaleji (pokud je samozřejmě v tekutém stavu) než nekvalitní med, který má zvýšený obsah vody.
Na čistý papír kápněte několik kapek medu. Pokud papír nezačne propouštět med, je pravý.
Med, který je falšovaný, začne po krátké chvíli prostupovat papírem, protože mimo jiné obsahuje vodu.
Pokud naberete kvalitní med na lžičku a poté jej nalijete zpět do sklenice, měla by se vám v případě pravého medu vytvořit jakási pyramida, nikoli důlek v případě medu neautentického.
Pokud sklenice s medem leží již několik měsíců a je stále dokonale tekutý bez náznaku cukernatosti, může se jednat o falešný med. Hodně však záleží na druhu, například akátové nebo lesní medy krystalizují mnohem pomaleji – na druhou stranu kvalitní medy se dříve či později zasacharizují.
Můžete pomalu nalít trochu medu do sklenice vody . Ten pravý by se měl pomalu vrstvit na dně, ten neautentický se začne rozpouštět velmi rychle a rovnoměrně.
Pokud med vystavíme vysoké teplotě (například v mikrovlnné troubě), měl by ten kvalitní začít velmi rychle karamelizovat. Falešný nebo strouhaný med se bude spíše vařit a bublat.
Přírodní med se nelepí. dalším skvělým způsobem, jak otestovat pravost medu, je tření malého množství medu mezi prsty.
Přírodní med se vstřebává do pokožky. pokud vám po chvíli zůstanou lepkavé prsty, znamená to, že med obsahuje umělá sladidla nebo cukr.
Natřete si trochu medu na krajíc chleba.
Pokud med ztuhne, je přírodní. Umělý med pouze zvlhčí povrch chleba, protože obsahuje vodu.
