Silvestr se dnes slaví téměř po celém světě, ale v různých zemích se k těmto oslavám vážou různé tradice. Západní civilizace slaví poslední den roku a příchod toho nového nejvíce a doslova odpočítáváme poslední minuty a vteřiny.
Nový rok je u různých národů chápán různě, slaví se různě a v různou dobu. Australané troubí na trubky a rohy až do 6. ledna, Japonci zahánějí zlé vášně chrámovými zvony, Židé zahajují své oslavy svátkem Roš ha-šana a končí svátkem Jom kipur, což je podle gregoriánského kalendáře období od září do října. Oslavují stvoření světa a nesmějí v té době pracovat, pouze zapálit oheň, pokud nebyl zapálen již před svátkem, a každé ráno troubí na beraní roh šofar.
Podávají se jablka a chléb s medem nebo beraní hlava, která je symbolem vůdcovství. Keltský Nový rok se zase jmenoval Samhain (v irštině listopad) a byl pro Kelty nejdůležitějším svátkem. Tehdy se věštilo z budoucnosti pomocí lískových oříšků a symbolů moudrosti. Také přivolávali mrtvé pomocí jídla a otevřených dveří, zpívali keltské písně a tančili. A právě s příchodem křesťanství se tento svátek postupně přetvořil ve svátek Všech svatých nebo Všech duší či Halloween (který se slaví v USA, Irsku, Velké Británii, Kanadě a na Novém Zélandu jako anglosaský lidový svátek).
Hinduisté naopak slaví Vikram Samvat na Nový rok, který obvykle připadá na duben. Zapalují olejové lampy, zdobí své domy květinami, vstávají brzy ráno, oblékají si nové oblečení, dávají si dárky, jedí sladkosti. V islámu zase Nový rok začíná prvním dnem Muharramu (prvního islámského měsíce). Nejedná se však o oslavu, muslimové se v mešitách tiše modlí a vzdávají hold proroku Mohamedovi. Na některých místech dokonce chodí v černém a recitují smutné básně.
Tibeťané naproti tomu zahajují novoroční oslavy několik dní před Novým rokem. Připravují novoroční pokrmy a předkládají je buddhistickým mnichům. Tancem zahánějí zlé duchy. A například na Filipínách skáčou do výšky, aby si zajistili dobrou úrodu. Prosperitu zase zajišťují otevřené dveře a okna, rozsvícená světla a mince na parapetech a v kapsách. V Jihoafrické republice se Nový rok vítá karnevalem a vrcholem je 2. leden – nad Kapským Městem prochází za zvuku bubnů pestrobarevný průvod – úžasné kostýmy, taneční skupiny, kapely, sbory.
Křesťanský Západ přenechává oslavy hlavně mladým a starší lidé často mlčí, ale například ve Španělsku se na Silvestra jí hrozny (s úderem dvanácti zvonů se vždy o půlnoci jí s každým kulička, která zaručuje štěstí v novém roce), Rakušané se do nového roku doslova protančí, polévají se olovem a dávají si talismany, ale uznávají i ohňostroje a sklenky sektu. Bulhaři zase tancem zahánějí upíry (asi tam opravdu žili, i když Drákula se nachází v Rumunsku), v Řecku zůstávají doma a mažou hazardní hry a hrají jiné hry, žádné bujaré veselí se tu nekoná. V Řecku a na Kypru se také 6. ledna skáče do vody na oslavu Ježíšova křtu svatým Janem Křtitelem a svátku Zjevení Páně. Zároveň vyhánějí zlé duchy. V Rumunsku chodí děti v průvodu ulicemi s novorozeným jehňátkem v náručí – kdo jehňátko pohladí, bude mít v novém roce štěstí, ale musí za pohlazení zaplatit drobným žetonem.
