Neustálý boj s váhou je problémem velkého procenta obyvatel západního světa. Každý člověk intuitivně pozná, kdy se ve svém těle cítí dobře a kdy by měl trochu ubrat. Pro průměrného člověka lze použít některý ze vzorců pro výpočet ideální hmotnosti. Vždy je však třeba mít na paměti, že kilo tuku vypadá jinak než kilo svalů, tedy že jinak vypadá osmdesátikilový boxer a jinak osmdesátikilový hokejista a jinak stejně těžký hokejista a stejně těžký člověk, který vůbec nesportuje. Jednoduše řečeno: vzhled vaší postavy závisí na jiných faktorech, než je číslo na váze. Ale pro obecnou představu jsou vzorce skvělé.
Neexistuje žádný univerzální vzorec pro výpočet ideální hmotnosti.
Snaha definovat ideální hmotnost je snadno kontroverzní a samozřejmě především nemožná. Ideál krásy totiž už dlouho určují spíše módní časopisy než lékaři. Někdy je v módě rachitická postava, jindy se trend opírá o zdravá, vysportovaná těla a občas se do popředí dostanou kypřejší tvary. Ideální váha však z definice nemůže být stejná pro všechny osoby daného pohlaví a výšky. Optimální váha by měla být vždy posuzována individuálně.
Jaké jsou nejčastěji používané vzorce pro výpočet optimální hmotnosti?
Zdaleka nejčastěji se setkáváme s výpočtem BMI (Body Mass Index). Přestože je tento výpočet často odborníky označován za nepřesný a zastaralý, lze říci, že pro každodenní použití nic lepšího neexistuje. BMI lze vypočítat vydělením hmotnosti člověka druhou mocninou jeho výšky. Obvykle se vypočítává pomocí počítačového programu a často se do dotazníku pro určení výšky a hmotnosti zahrnuje také datum narození a pohlaví. Výsledný BMI je
Interpretuje se následovně:
Pokračovat ve čtení článku na další straně
- Podváha
- optimální váha
- Nadváha
- obezita
- těžká obezita
Jiný běžný způsob výpočtu ideální tělesné hmotnosti je odečíst 100 od výšky v centimetrech a poté tuto hodnotu snížit o dalších 10 % (například pro osobu vysokou 167 cm je ideální tělesná hmotnost 167 – 100 = 67 – 6,7 = 60,3 kg).
