Vnímáte také, že se vaše soužití s partnerem změnilo? Je všechno jinak než dřív? Také se vám někdy zdá, že máte ve svém partnerovi další dítě?
Možná znáte ten scénář: Jdete se přetrhnout, abyste to všechno měli. Uvařeno, uklizeno, vyžehleno. A když potřebujete alespoň jeho pozornost nebo si s ním promluvit, vypne zvuk a řekne, že je unavený. Dříve pozorný, teď hluchý a němý. Že by to byl virus? Virus zvaný manželský stereotyp. Pak vám nezbývá než do něj začít šťouchat, aby si vás všiml.
Nejdřív milenka, teď matka.
Proč to není pořád tak rozkošné jako na začátku vztahu? Protože místo milenky tě vidí jako matku. A k matce nemůže cítit vášeň. Jakmile se vztah stane předvídatelným stereotypem, láska k partnerovi začne mít podobu lásky k matce. Muž si je vámi naprosto jistý. Jste pro něj předvídatelná a vždy po ruce. Staráte se o něj a prudíte. Stejně jako jeho matka. Objekt jeho vášně se stává laskavou, starostlivou bytostí. Jednoduše řečeno: „Ať si klidně blázní a křičí na mě, ale já vím, že mě má rád, takže si můžu dělat, co chci.“ Vždycky se mu to líbí. Tak to asi ne! Jak to změnit?
Jak pro něj být stále milenkou?
Muži sami vědí, že to není správné, ale nějak se nechávají vést touhou zjistit, kam až mohou zajít. Stejně jako naše děti. Samozřejmě nejsou všichni stejní. Většina však zkouší, co si mohou dovolit. Proto hned na začátku nastavte hranice, a to nejen sobě, ale i svému partnerovi. Chcete pro něj být i nadále milenkou? Pak byste ho měla udržovat v neustálé pozornosti ( ne ve střehu ). Tak bude mít o vztah stále zájem, a proto se bude také více snažit. Nechávejte si otevřená zadní vrátka. Dejte mu najevo, že pro vás není jediným a konečným řešením a že máte vždy na výběr.
