Kromě solničky by na žádném stole neměla chybět ani pepřenka. Kdysi se koření přidávalo také do perníku a jiného sladkého pečiva.
Je to koření tak běžné, že vás možná ani nenapadne přemýšlet o jeho původu a účincích.
Sušené plody černého pepře (Piper nigrum) se údajně dostaly do Evropy s Alexandrem Makedonským, který je objevil v Indii. Ve středověku se pak toto koření objevovalo na stolech bohatších vrstev a bylo považováno za velmi cenné zboží, kterým se platilo. Dnes toto koření nesmí chybět v žádné kuchyni. Můžeme si vybrat, zda ho koupíme celé, mleté nebo drcené, a na výběr jsou i barevné varianty.
Barva kuliček udává, jak bylo koření zpracováno. Pokud je ještě nezralé a sušené na slunci, bude černé. Nezralý pepř sušený horkým vzduchem nebo konzervovaný zmrazením zůstane zelený. Zralé plody se vyznačují červenou barvou; oloupáním a naložením do solného nálevu získají bílou barvu.
Alkaloid zvaný piperin dodává koření typickou štiplavou chuť. Podle dietologů tato látka podporuje trávení, urychluje metabolismus a zabraňuje tvorbě tukových buněk. Pepř lze tedy považovat za pomocníka v boji proti obezitě, jeho účinky jsou však pouze podpůrné, protože se nesmí konzumovat ve velkém množství. Příliš mnoho koření dráždí organismus a mohlo by dokonce ohrozit játra a ledviny. Ze stejného důvodu se pepř nedoporučuje malým dětem a těhotným ženám.
V přiměřeném množství je však kořeněná potrava zdraví prospěšná. Pokud vás trápí studené nohy a ruce, koření pomůže končetiny lépe prokrvit a „zahřát“. Kromě toho zmírňuje nadýmání a zlepšuje trávení. Pomáhá také při nachlazení, protože podporuje vykašlávání hlenu. Bolestivé klouby a svaly pak můžete ošetřit mastí vyrobenou ze skleničky pálenky, ve které se nechala dva týdny louhovat lžička mletého černého pepře.
