Majoránka prý dokáže přivolat lásku. Zároveň se tato voňavá bylina již od starověku používala v lékařství. Pochází z teplejších částí Středomoří a v našich podmínkách ji lze pěstovat pouze jako letničku.
Semena majoránky necháme během dubna vyklíčit v květináči, lehce posypaném zeminou, aby k nim pronikalo světlo. Sazenice vyséváme asi 3 cm od sebe, vzrostlé sazenice pak potřebují kolem sebe více prostoru, alespoň 15 cm, protože se budou šířit do stran. Do volné půdy je vysazujte až v druhé polovině května, kdy nehrozí nebezpečí mrazu. Majoránka však bude spokojeně růst i v květináči na balkoně. Potřebuje lehký substrát, ochranu před větrem a dostatek slunce. Hodí se také do skalek a není náročná na živiny.
Majoránku pěstujeme hlavně pro její listy, které se v kuchyni hodí jak čerstvé, tak sušené. Bylinu je nejlepší sklízet před květem, kdy je její aroma nejsilnější. Rostliny seřízneme asi na 5 cm, aby mohly znovu růst. Majoránku lze sklízet dvakrát až třikrát za sezónu.
Mnoho tradičních pokrmů, jako jsou bramboráky nebo guláš, se obejde bez majoránky… Pokud trpíte nachlazením, stresem nebo zažívacími potížemi, můžete si připravit majoránkový čaj. Bylina uklidňuje nervy a podle léčitelů dokonce zmírňuje menstruační bolesti a upravuje nepravidelný cyklus. Naše babičky používaly majoránku k léčbě kašle: přidávaly ji do odvaru z cibule, který nakonec osladily medem.
Při překrvení nebo nachlazení může pomoci majoránková parní lázeň:
2 hrsti čerstvých nebo 2 polévkové lžíce sušených listů majoránky se přelijí 1 litrem vroucí vody a nechají se 15 minut louhovat. Poté se položte nad mísu, zezadu si přikryjte hlavu ručníkem a vdechujte voňavou páru. Tato koupel by měla trvat asi 10 minut. Nakonec si dobře osušte obličej a ještě několik minut relaxujte.
