….can zhoršuje sexuální funkce a způsobuje neplodnost.
Co přesně jsou myomy?
Jedná se o nezhoubné nádory vyrůstající ze svaloviny dělohy. myomy mohou ženě způsobovat velké potíže. Kromě silného a nepravidelného krvácení mohou způsobovat bolestivé komplikace při pohlavním styku a problémy s otěhotněním.
Fibroidy trpí přibližně 30 až 40 procent slovenských žen. I když existují případy, kdy s nimi žena žije bez větších problémů. Většinou však tyto nezhoubné nádory přivádějí pacientky do ordinace gynekologa. Léčba je často nutná například proto, že myomy snižují kvalitu prožitku z milování.
U mladších žen znemožňují otěhotnění. Vzhledem k tomu, že růst myomů je podporován ženským pohlavním hormonem estrogenem, mohou se objevit kdykoli během plodného období ženy. Po menopauze se myomy již netvoří.
Myom může ohrozit sexuální život ženy v případech, kdy se jedná o tzv. počínající myom. Ten roste tak, že se tlačí do děložní dutiny a následně do děložního hrdla. Silné a dlouhotrvající krvácení, které způsobuje, omezí počet dní, kdy může mít žena pohlavní styk. Kromě toho může také po pohlavním styku špinit nebo krvácet či mít bolesti.
Bolest při pohlavním styku může být způsobena také myomem kdekoli, pokud je velmi velký a tlačí na okolní struktury v pánvi.
Není neobvyklé, že žena například sedm dní špiní, protože má myomatózu, tedy velké množství myomů v děloze, sedm dní krvácí a pak dalších sedm dní špiní. Kvalita života je tím nesmírně zhoršena.
Neplodnost i potrat
Fibroidy rostoucí v děloze kdykoli brání otěhotnění nebo zhoršují schopnost udržet těhotenství. Předpokládá se, že myom o velikosti do tří centimetrů, zejména pokud je pouze jeden, nemusí mít vliv na plodnost ženy. Pokud má žena myom větší než tři centimetry a není schopna otěhotnět, může být jeho příčinou.
Důležité je samozřejmě jeho umístění. I menší, dvoucentimetrový myom, který se tlačí do děložní dutiny, může představovat problém. Naopak pěticentimetrový myom, který neroste uvnitř dělohy, ale volně na jejím povrchu, nemusí v tomto ohledu působit žádné potíže.
Někdy žena skutečně otěhotní, ale myom následně těhotenství závažným způsobem komplikuje: například tím, že způsobuje opakované potraty nebo předčasné porody. Někdy žena kvůli myomu nemůže porodit spontánně, ale pouze císařským řezem.
Myom může být nebezpečný v bezprostředním poporodním období – během několika minut až hodin po porodu může způsobit silné, těžko zastavitelné krvácení, které ženu přímo ohrožuje na životě. Na druhou stranu existují i ženy, které porodí i přes myom bez problémů.
Operace na ústupu
Způsob, který lékaři zvolí pro léčbu myomů, závisí na tom, zda je žena mladší nebo po přechodu, zda chce ještě otěhotnět nebo kde se myom nachází.
Dříve bylo možné myomy řešit pouze chirurgicky, a to buď odstraněním myomu, nebo celé dělohy. V posledních letech díky zlepšující se farmakologické léčbě již není nutné provádět operaci tak často.
Zejména u mladých žen se používají hormonální léky s účinnou látkou ulipristal acetát, které působí na zmenšení myomů, snižují krvácení a další doprovodné potíže a nemají žádné nežádoucí vedlejší účinky. Někdy se myomy pouze zmenší, gynekolog je pak šetrně odstraní a žena se může po zotavení pokusit o početí.
Příznaky myomů
Jedním z příznaků děložních myomů je také bolest v podbřišku. Jejich růst je podporován ženským pohlavním hormonem estrogenem vylučovaným vaječníky, takže myomy způsobují problémy pouze ženám v plodném období života.
Někdy myomy nemusí pacientku vůbec obtěžovat, ale obvykle se projevují silnou menstruací, dlouhodobým krvácením, silnou bolestí v podbřišku a dalšími příznaky, jako je výtok z rodidel, tlak v pánvi a kyčlích nebo časté močení.
Kromě předepisování hormonální antikoncepce, která může zmírnit nepříjemné příznaky, používají gynekologové k léčbě myomů různé hormonální léky. Ty však mají mnoho nepříjemných vedlejších účinků.
Výjimkou je jeden z nejnovějších léků, přípravek s účinnou látkou ulipristal acetát. Působí na myomy mnohem cíleněji než předchozí léky, jeho užívání není provázeno nepříjemnými vedlejšími účinky a mnoho pacientek se díky němu vyhne operaci.
Pokud k operaci přece jen musí dojít, odstraňují se buď samotné myomy, nebo celá děloha – tento zákrok se nazývá hysterektomie.
Přestože myomy jsou v podstatě nezhoubné nádory a samy o sobě neohrožují zdraví ženy, mohou jí způsobovat velké bolesti.
Malý uzlík má obvykle velikost kolem jednoho až dvou centimetrů.
Je podobný hrudce tuku v podkoží, jinak známé jako lipom, s tím rozdílem, že se jedná o sval. Nejedná se o rakovinu, takže se nemusíte obávat. Příčina vzniku myomů zatím není zcela jasná. Fibroidy jsou způsobeny chybným dělením buněk děložní svaloviny.
Pokud tedy matka a babička měly myom nebo více myomů na děloze, existuje určitá pravděpodobnost, že jejich dcera nebo vnučka může následovat. Víme také, že myomy jsou vysoce závislé na hormonální aktivitě, a proto se objevují v reprodukčním věku. Je také pravděpodobnější, že se budou tvořit a růst rychleji v době hormonálních výkyvů, častěji se objevují po čtyřicátém roce věku, kdy se blíží datum poslední menstruace.
V době, kdy žena přestane menstruovat, myomy prakticky přestanou růst a dokonce se mírně zmenší. U žen užívajících hormonální léčbu v přechodu se myomy obvykle nezmenšují, ale díky stabilizaci hladiny hormonů touto léčbou se ani nezvětšují.
Výskyt myomů souvisí také s tím, co se děje uvnitř dělohy. Čím více kyretáží, potratů a porodů žena prodělala, tím častější je výskyt myomů.
Myomy rostoucí uvnitř děložní svaloviny se nazývají intramurální a myomy rostoucí více zevně, směrem do dutiny břišní, se nazývají subserózní. Někdy může být myom dokonce téměř oddělen od dělohy – spojen pouze stopkou, kterou probíhá jeho cévní zásobení a výživa.
Prostřednictvím stopky může myom opět růst směrem do dutiny břišní, ale také směrem do dutiny děložní. Pokud roste do dutiny děložní, děloha na něj obvykle reaguje. Nejprve nepravidelným špiněním nebo delším a někdy silnějším krvácením, pak se často tento myom snaží vypudit jako plod při porodu. To má za následek bolestivé děložní stahy. Tento stav se pak nazývá rodící se myom.
Ženy s myomy častěji trpí dlouhodobým a silnějším krvácením, takže kvůli zvýšené ztrátě krve mohou být více unavené, vyčerpané a s oslabenou imunitou.
Pokud myom roste směrem do dutiny břišní mezi střeva, kde je relativně dost místa, nemusí být poměrně dlouho rozpoznán a nezpůsobuje žádné obtíže. Pokud roste směrem ke krčním vazům a křížové kosti, může způsobovat i poměrně silné bolesti v zádech a podbřišku. Pokud roste například směrem k močovému měchýři, může způsobovat častější nucení na močení.
Příležitostně žena objeví myom sama.
Za určitých okolností může žena sama poznat, že se jí v těle vytvořil myom. Pokud roste povrchově, může si ho někdy sama nahmatat, obvykle jako tvrdý uzlík nebo bulku na děloze.
Jen výjimečně si žena myom sama nahmatá. Jedná se o velmi štíhlé ženy a myom musí být tak velký, aby byl zjistitelný již pohmatem přes břišní stěnu, když žena leží. V takovém případě se žena samozřejmě děsí, že právě našla zhoubný nádor.
Lékaři se ve své praxi setkali i s případy, kdy byl myom tak velký, že si žena sama myslela, že je těhotná. Někdy na sebe myom upozorní silnějším krvácením při menstruaci nebo špiněním, ale záleží na tom, kde roste. Mnoho myomů se tak objeví až při gynekologickém vyšetření, tzv. sono.
Léčba závisí na typu myomu
Například se užívají hormonální tablety nebo injekce, které pomáhají myom výrazně zmenšit. Obvykle se podávají ženám, které ještě nerodily nebo plánují těhotenství, nebo u velkých myomů v předoperačním období.
Další možností je laparoskopie – zejména u větších a komplikovaných myomů. Ty, které rostou uvnitř děložní dutiny, lze odstranit hysteroskopicky, kdy se do děložní dutiny přes děložní čípek zavede kamera a nástroje.
Pravděpodobně nejběžnější je však dnes tzv. laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie, kdy je děloha nejprve uvolněna laparoskopicky a poté odstraněna přes pochvu. Doba rekonvalescence je poměrně rychlá a samotná operace trvá obvykle kratší dobu. Pacientka proto musí být kratší dobu v anestezii.
Za určitých okolností lze provést embolizaci tepen, které myom prokrvují a zajišťují tak jeho výživu a růst. To se provádí speciální metodou, při níž je kanyla zavedena pomocí punkce přes cévy ve stehně. Metodu musí provádět speciálně vyškolení lékaři. Někdy je možné provést embolizaci tepny také laparoskopickou cestou.
Lékaři také někdy používají tzv. vyčkávací léčbu. Pokud se myom neprojevuje žádnými příznaky, stačí jej sledovat ultrazvukem při pravidelných kontrolách.
Neexistuje žádná prevence
Lze myomům účinně předcházet? Některé studie uvádějí mírný preventivní účinek hormonální antikoncepce, ale výsledky nejsou zcela jednoznačné.
U starších žen můžeme využít hormonální stabilizaci myomů, například hormonální léčbou v přechodu nebo zavedením nitroděložního tělíska s hormonem levonorgestrelem. V některých případech mohou ke stabilizaci hormonální nerovnováhy přispět i přírodní prostředky, například Sarapis plus nebo Sarapis soja, které obsahují mateří kašičku a fytoestrogeny.
