Někdo má to štěstí, že shodí pár kilo po jednom nebo dvou, ale jiní to mají úplně naopak. Proč tomu tak je? Opravdu existuje něco jako pomalý metabolismus? A jak ovlivňují geny váhu a postavu?
Hubnutí je pro mnohé stálým problémem, zatímco jiní s ním nemají žádné problémy. Proč tomu tak je? Může být na vině pomalý metabolismus nebo genetika? A jak můžeme hmotnost a postavu účinně ovlivnit? Tento článek vám poskytne odpovědi na tyto otázky a nabídne praktické rady, jak konečně získat kontrolu nad svou váhou.
Albert Einstein kdysi prohlásil, že šílenství je dělat stále dokola totéž a očekávat jiné výsledky. Klasickým příkladem jsou pokusy zhubnout a točit se v bludném kruhu.
Proč zrovna já?
To, že svět není úplně spravedlivý, všichni tušíme už dlouho. Čím to je, že kamarádka váží 50 kilo i s postelí, a přesto se hrne dolů, a vy věčně držíte dietu a vaše váha je na hranici obezity? Odpověď není jednoduchá. Obvykle se sejde několik faktorů. „Zhruba padesát procent naší postavy je zakódováno geny, padesát procent jsme schopni ovlivnit životním stylem,“ říká přední český obezitolog docent Martin Matoulek z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Praze.
To, jak vaše tělo dokáže hospodařit s příjmem kalorií, laicky řečeno, jak rychlý je jeho metabolismus, závisí mimo jiné do značné míry na dědičnosti. Nemusíte se však na ni vymlouvat, propadat depresím a vyhazovat za ni spoustu peněz. Ještě je tu z padesáti procent životní styl, který zahrnuje způsob stravování a míru fyzické aktivity.
Metabolismus
Jak tedy vůbec poznáte, že máte „pomalý metabolismus“? I když snížíte příjem kalorií a budete jíst málo, vaše tělo se přizpůsobí a přejde do úsporného režimu. K tomu dochází na základě řady faktorů. Zaprvé to souvisí s vylučováním některých hormonů štítné žlázy a zadruhé je důležité, jak probíhá vaše takzvaná potréninková termogeneze v souvislosti s fyzickou aktivitou. To vám vysvětlíme. Po určitou dobu po fyzické námaze tělo ještě vydává teplo, to znamená, že spaluje. Ale zatímco u „normálních“ lidí to může trvat klidně ještě den nebo dva, u jedinců s energeticky úspornými geny tělo několik hodin neví, že mělo cvičení. Dá se něco udělat pro to, aby se metabolismus zrychlil? „Jediným orgánem, který přirozeně zrychluje metabolismus, je aktivní tělesná hmota, tedy svaly. Když ji jen trochu zvýšíme, například zvýšením dávek chůze, můžeme zvýšit zejména takzvaný klidový energetický výdej. To znamená, že i v klidu sval pracuje a vydává energii. Ve výsledku to může znamenat, že hubnete i při nepříliš přísné dietě,“ vysvětluje docent Matoulek a upozorňuje, že bez pohybu se při dlouhodobém hubnutí prostě neobejdete.
Jak a čím začít?
Říká se, že vše začíná v hlavě. Nejprve je dobré si ujasnit několik věcí. V první řadě si odpovězte na otázku, proč chcete zhubnout. Je mnoho lidí, kteří drží dietu kvůli partnerovi nebo proto, že jim to nařídil lékař. To je však jen malá motivace. Šanci na úspěch máte, pokud hubnete především kvůli sobě, z vlastního přesvědčení. Pokud si nejste jisti, zda máte dostatečné znalosti o výživě, a nevíte, kolik kalorií byste měli denně přijmout, nedělejte to sami. Můžete se obrátit na odborníka, ať už je to nutriční terapeut nebo obezitolog.
Zkuste to sami
V takovém případě se vám budou hodit následující rady. „Pokud to se změnou myslíte opravdu vážně, měli byste si nejprve udělat pořádnou analýzu toho, jak žijete. Stačí sledovat své jídlo, což znamená vést si jeden až dva týdny potravinový deník a případně vážit porce. Dalším krokem je uvědomit si, zda vás ovlivňuje hlad nebo chutě. Totéž platí pro fyzickou aktivitu, kde zpočátku stačí sledovat kroky během dne,“ radí docent Matoulek. Poté si udělejte rekapitulaci, a tak zjistíte, jak jste na tom se svým životním stylem. Abyste začali hubnout, musí být váš energetický příjem nižší než energetický výdej. Zjistíte například, že jíte příliš tučná nebo sladká jídla. Nebo jíte relativně dobře, ale máte nízký energetický výdej.
Klíčem je změna
Chcete-li být při hubnutí úspěšní, počítejte s tím, že se musí změnit vaše myšlení o něm. V okamžiku, kdy budete shazování kil brát jako trest, nebude to fungovat. Jak stravovací směr, tak fyzické aktivity vás musí nějak „chytit“. Důležité je, abyste se cítili dobře a netěšili se jen na to, až to všechno skončí. Změna musí být trvalá. „Pokud jste v zajetí přísné, radikální diety, objevují se negativní emoce. Jste emočně nestabilní, můžete se dostat až do deprese. Stále myslíte na jídlo a radost z prvních výsledků je velmi krátkodobá. Dělejte tedy jen takové změny, při kterých vám nebude výrazně chybět. S tím souvisí i stanovení realistických cílů a malých kroků, které vás k cíli dovedou mnohem spolehlivěji. „Když držíte redukční dietu, vyřadíte sacharidy a každý den se mučíte na běžeckém pásu, je to krátkozraké. Mnohem lepší by bylo vyřadit sacharidy například jen z jednoho jídla, nahradit je bílkovinami a místo běžeckého pásu, který vás nebaví, jít každý den na procházku. Zapomeňte na všechny možné keto, paleo a podobné diety, pokud vám tak dobře nevyhovují. Nemáte šanci je dlouhodobě dodržovat. A i kdyby ano, mají na tělo spoustu negativních účinků,“ říká docent Matoulek.
