Dodnes je jeho jméno synonymem pro nejúspěšnějšího a nejoblíbenějšího slovenského herce. Je to už 15 let, co zemřel Michal Dočolomanský (†66). Dodnes je považován za jednoho z největších fešáků své doby. Ženy při pohledu na něj omdlévaly, jeho hlas přiváděl fanynky do extáze. A přestože měl manželku, svou studentskou lásku Martu, a s ní dvě děti, Michala a Martu, přišel rozvod. Důvodem bylo tajemství, které se snažil pečlivě střežit. Přitahovali ho muži.
Jeho životním partnerem se stal Alexander Godo. Byl to on, koho krátce před svou smrtí jmenoval svým dědicem. Své dvě děti tak vydědil. Herec Godovi odkázal nejen byt v lukrativní části Starého Města, ale také chalupu na Záhoří. A právě byt se Dočkova partnerka rozhodla před pěti lety prodat. Vydělal na tom pěknou sumu peněz. Cena dvoupokojového bytu v centru Bratislavy se tehdy pohybovala kolem čtvrt milionu eur. Důvodem prodeje byla ne právě lichotivá finanční situace hercovy partnerky. Ten mu byl oporou až do poslední chvíle, kdy Dočolomanský vydechl naposledy. Gogo si měl chalupu na Záhorí ponechat ve svém vlastnictví. A má ji dodnes. Právě na chalupě ve Studénce trávil Dočolomanský poslední týdny před smrtí.
Herec byl idolem zejména žen. Svou orientaci dlouhá léta tajil. Důvodem byla doba, která tehdy nebyla tak liberální jako dnes. To, že ho přitahují muži, však bylo veřejným tajemstvím a všichni jeho přátelé věděli, jaká je pravda. Nechtěl si však pokazit kariéru, toho se bál ze všeho nejvíc. Že by mu veřejné přiznání přineslo odliv obdivovatelek, a tak si své přísně střežené tajemství vzal do hrobu. To, že žil s Bohem, prozradil ve své knize jeho blízký přítel Oldo Hlaváček. „Když jsem zazvonil u jeho dveří, otevřel mi náš společný kamarád – velmi oblíbený, o němž se vědělo, že je jinak orientovaný. Zeptal jsem se ho: Co tady děláš? Odpovídá, že Míša čeká s večeří, až přijde z představení. Marta tam nebyla,“řekl herec.
Hejtři o herci dokonce rozšířili informaci, že si chtěl vzít život. To však Hlaváček vyvrací. Podle něj by se Dočko k takovému kroku neuchýlil, protože nebyl slaboch. „Nakonec ho jistí lidé vrátili do divadla, ale se zlomeným srdcem. Říkalo se, že si chtěl vzít život, ale můžu říct, že Mišo byl velmi silně temperamentní, takže si nemyslím, že by se k něčemu takovému uchýlil, ale hodně ho to trápilo a nevěděl, jak se s tím vypořádat… Říkám to proto, že mi kvůli tomu jednou položil hlavu na levé rameno, oba jsme plakali nad jeho neštěstím, že se mu přestaly líbit ženy,“ dodává Hlaváček.
