Moje babička mi vždycky říkala:
“ Princů je málo a milují spíše sami sebe a své draky. Stačí jim malá slepička, kterou snadno zvládnou, a o bílém mercedesu si nechají jen zdát. K čemu ti to bude? Vezměte si normálního chlapce a ten vám jistě koupí auto jakékoliv značky a barvy. A výplatu bude nosit domů a ne nějakou slepici. “
To mi vždycky říkala moje babička:
„Vyhýbej se mužům, kteří jsou příliš zahořklí. Přinášejí jen dobrý sex, velký smutek a spoustu trápení. Je to zbytečný a ničivý oheň. Nezahřeje tě, nemůžeš na něm uvařit jídlo, ani na něm neroztaje led.“ A tak jsem se na něj podívala.
To mi vždycky říkala moje babička:
Když chceš někoho poslat do háje, neříkej to přímo. Dej člověku cíl, nakresli mu mapu cesty a dej mu kouzelnou kulku. Sám sebe přesvědčí, že má cíl.
Moje babička mi vždycky říkala:
Nikdy nedělej ukvapené závěry a rozhoduj se rázně. Sedni si, uklidni se. Poslouchejte dobrou hudbu, jezte dobré jídlo, usmívejte se a zjistíte, že nebudete mít potřebu problém řešit.
Moje babička mi vždycky říkala:
Když všichni kolem vás říkají, že ten člověk je blázen, nevěřte tomu. Vždy existuje možnost, že mu prostě jen závidí. Dejte si s ním skleničku nebo něco silnějšího, a až budete oba opilí, teprve se rozhodnete, jestli s ním budete pít znovu, nebo ne.
Moje babička mi vždycky říkala:
Nezapojuj se do hloupých sporů o náboženství, politiku nebo sexuální menšiny. Nikdy nepřesvědčíš hlupáky, kteří se na těchto tématech přímo přiživují, a vždycky budeš v pozici poraženého, nebo spíš také hlupáka.
Moje babička mi vždycky říkala:
Nemusíš být vždycky ten hodný. Dobrý je relativní pojem a každý na něj má svůj vlastní názor. Buď objektivní a spravedlivý.
Moje babičky mi vždycky říkaly:
Vždycky dejte člověku přesně tři šance. Protože když nedáš tři šance jim, dáš tři šance sobě. Když si dáte šanci, nic důležitého vám neunikne a naučíte se něco nového. Ale když ty tři šance nevyužije, tak ho pošli k čertu a už se k němu nikdy nevracej.
Moje babička mi to vždycky říkala:
Buď hrdý. Ale nebuď arogantní. Pýcha ti přinese důstojnost. Za chybu se vyplatí omluvit. Stojí za to přijmout upřímnou omluvu. Je důstojné dát člověku slovo. Ale není dobré se nad lidi vyvyšovat a myslet si, že jste nejlepší.
Moje babička mi to vždycky říkala:
Neboj se udělat si nepřátele. Jsou potřební, motivují tě. Dávej si pozor na špatné přátele, ti tě dezorientují a stáhnou dolů.
Moje babička mi to vždycky říkala:
Sedni si na břeh a čekej. Čas je zdroj, který dokáže vyřešit všechno a vždycky.
