Na své klinice operoval i pacienty nakažené koronavirem, dva týdny byl v karanténě a v příchod druhé vlny koronaviru nevěří. Lékař Jozef Sabol z traumatologické kliniky SZU a UNB v Bratislavě nám vyprávěl, jaká byla situace v nemocnici na Kramárech během pandemie a proč našemu zdravotnictví hrozil kolaps.
První informace byly zkreslené
Když se koncem prosince v médiích objevily informace o novém typu viru, lékařská obec na Slovensku se zalekla. Nejprve ze zvědavosti. „Zpočátku se z Číny šířily pouze neúplné a zkreslené informace o koronaviru. Už tehdy jsme se s kolegy snažili najít nějaké studie, dokonce jsme našli první informace o lécích, které by mohly zabírat,“ vzpomíná na počátky pandemie bratislavský odborník, který býval ředitelem Univerzitní nemocnice Bratislava (UNB).
„Když jsme se dozvěděli, že hydrochlorochin by mohl zabírat na Covid-19, někteří naši kolegové tento lék nakoupili, abychom ho měli k dispozici pro případ nouze,“ pokračuje.
Na začátku nového roku většina zdravotníků stále věřila, že virus na Slovensko nedorazí. „Ještě v lednu jsme si mysleli, že se nás to nedotkne. Teprve když k nám začaly prosakovat informace z Itálie, uvědomili jsme si, že i my čelíme problému,“ říká.
Jak rozeznat korunu od chřipky? Podle lékaře se liší jen několika příznaky!
Návrat lyžařů z Itálie
Média postupně přinášela stále více informací o zhoršující se situaci v severní Itálii, kam jezdí na dovolenou i mnoho Slováků. „Vzpomínám si, jak jsme kolem 21. února na klinice operovali šest nebo sedm lyžařů s různými zraněními, kteří se vrátili z Itálie. V té době už v Itálii hořelo, ale nikdo ještě epidemii nebral vážně,“ říká s tím, že v té době se na Slovensko vracela řada lyžařů ze zahraničí, kteří si mohli virus z rizikových oblastí přivézt.
„Hon“ na koronavirus
Situace se rychle změnila v březnu, kdy byl na Slovensku zahájen hon na koronavirus a doktor Sabol byl umístěn do karantény poté, co byl koronavirus diagnostikován u jednoho z jeho kolegů.
„Byl to neuvěřitelný cirkus, média psala, že na traumatologické klinice slouží nezodpovědný lékař, který se údajně vrátil z Itálie. Nebyla to pravda. Byl na lyžařském zájezdu, ale v Rakousku, a vrátil se před karanténou,“ říká s tím, že později byli pozitivní i další kolegové z kliniky. „Když jsme si v nemocnici udělali vlastní analýzu, zjistili jsme, že se lékaři mohli nakazit právě od léčených lyžařů z Itálie,“ hodnotí.
Odborník radí, jak rozeznat COVID od chřipky a nachlazení. Pokud vás trápí TOHLE, nejde o koronavirus!
Mnoho seniorů překonalo nemoc bez komplikací
„Ze začátku jsme měli z nemoci velký respekt, ale postupně se naše obavy rozplynuly. Ve skutečnosti jsme v nemocnici léčili i mnoho seniorů, kteří byli pozitivně testováni a neměli žádné komplikace. Operovali jsme také několik akutních případů s koronavirem,“ dodává.
Podle doktora Sabola virus vyvolal spíše paniku a mediální hysterii než skutečné zdravotní problémy. Několik restriktivních opatření považuje za nedostatečná. Politici v lidech vzbudili příliš velký strach z nemoci, myslí si.
„Profesor Krčméry, který má s epidemiemi zkušenosti, se o koronaviru vyjádřil nejvýstižněji. Velmi jasně lidem vysvětlil, že pokud nejsou vážně nemocní, nemusí se bát. Polymorbidním pacientům doporučil, aby zůstali doma, a nám všem doporučil, abychom byli až do Velikonoc opatrní. Jeho rady byly upřímné, pravdivé a pragmatické,“ říká.
Vědci konečně přišli na to, co snižuje riziko nákazy koronavirem. Mluvilo se o tom od začátku!
Epidemii v plné síle by naše nemocnice nezvládly
Slovensku, pokračuje, pomohlo zejména včasné uzavření hranic, středních a vysokých škol a internátů. „Pokud by u nás epidemie propukla v plné síle, naše zdravotnictví by ji nezvládlo,“ vysvětluje. Matematické modely šíření nemoci v naší zemi se naštěstí ukázaly jako zcela krajně nepravděpodobné.
„Všechny nemocnice se v době nouze přeprofilovaly a vyčlenily tajné chodby. Naše zdravotnictví však nemá vybudované nemocnice, kde by byla proveditelná tak přísná epidemiologická opatření jako v Jižní Koreji nebo Číně. Naše nemocniční pokoje jsou většinou velmi malé a nesplňují současné ergonomické parametry. Pokud bychom dodržovali všechny doporučené detaily a predikční modely byly správné, mohli bychom reálně ošetřit každý den jen malé procento nemocných, zejména akutních případů,“ vysvětluje.
Co se děje s kůží pod krytem?
Chirurgové odložili téměř polovinu operací
Během pandemie se počítalo s obrovským vytížením personálu, kterého je ve slovenském zdravotnictví nedostatek. Stav nouze byl podle něj pojistkou, že zdravotníci přijdou do práce. Nedostatek zdravotních sester je alarmující a mnoha z nich hrozí propuštění.
Dodává, že slovenské zdravotnictví se připravovalo na katastrofu, která naštěstí pro nás nenastala. „Na traumatologickém oddělení jsme během pandemických měsíců ošetřovali pouze akutní případy. Odhadem jsme museli odložit 40 až 50 procent operací,“ dodává s odkazem na situaci z minulých měsíců.
Jak se zbavit mlžení brýlí při nošení roušky?
Nošení masek trvale poškozuje zdraví
Dr. Sabol nevěří v příchod druhé vlny: „Pokud by přišla, klouzavý medián by po uvolnění opatření nemohl být na nule“.
Není ani zastáncem povinného nošení celoobličejových roušek. Jak jízlivě poznamenává: „Lidé mají zvěřinec lidí v rouškách.“ V tomto ohledu je však třeba se na něj dívat s nadhledem. Dále říká, že „jejich neustálé nošení může být zdraví škodlivé, protože podobně jako moč nebo stolice jsou z plic vydechováním vylučovány různé toxiny. Z imunologického hlediska neodůvodněné nošení roušek oslabuje imunitní systém. Obhájkyní nenošení roušek na veřejnosti je i známá česká pneumoložka profesorka Martina Vašáková. Podle ní se kolem koronaviru dělá zbytečný humbuk a zapomíná se, že statisíce lidí na celém světě umírají na jiné nemoci, například na tuberkulózu. Její názor zcela sdílím.
Geniální návod na závěs ze starého trička, který můžete znovu použít: Nemusíte ho ani šít!
Slovákům často chybí kritické myšlení
„Pro mě nejsou autoritou v tématu koronavirů názory politiků a novinářů, ale především infektologů a imunologů. Někdy mám ale pocit, že Slovákům chybí kritické myšlení,“ dodává v narážce na hysterii, která pandemii u nás provázela několik měsíců. „Pracuji ve zdravotnictví už 30 let a mám pocit, že lidé kolikrát reagují stádně. Zřejmě to souvisí s totalitou, ve které jsme žili. Stále nemáme vnitřní svobodu. Nevadí nám, že nám někdo říká, jak se máme chovat, a když nám někdo svobodu ukradne, ještě kývneme,“ srovnává.
„Sám jsem byl v situaci, kdy moje vlastní matka a sestry, které nemají lékařské vzdělání, věřily víc tomu, co slyšely v televizi od nelékařů, než tomu, co jsem jim řekl já. Je to jev, který těžko zpracovávám,“ přiznává Jozef Sabol, který nevěří na velké sociální a systémové reformy. „ Musel by se stát zázrak,“ uzavírá.
