Řada z nás si zvykla, že po uvaření vajec natvrdo se voda z hrnce vylije. Jaká neuvěřitelná škoda. Možná si říkáte – jak je možné, že ani tak primitivní úkon, jako je vaření vajec, nedokážu zvládnout do puntíku? Ale tím se netrapte. Složení vody, ve které se vejce vařila, důkladně prozkoumali pracovníci katedry vědecké medicíny na Birminghamské univerzitě. Během svého výzkumu zkoumali především chemické procesy, které při vaření vajec probíhají.
Překvapivé složení vody
Zaměřili se také na analýzu složení vody po uvaření. Výsledky její analýzy přímo souvisejí se složením vajec a vaječné skořápky. Skořápka slepičího vejce je z 90 % tvořena uhličitanem vápenatým. Obsahuje také 27 cenných prvků, včetně fosforu, fluoru, zinku, mědi, křemíku a dalších velmi cenných látek. Z těchto důvodů pak voda po uvaření vajec tvoří roztok plný vápenatých iontů a dalších stopových prvků.
Kationt vápníku je tak malý, že může snadno vstupovat do buňky a vystupovat z ní. Díky svým vlastnostem může v buňce spouštět chemické reakce nezbytné pro syntézu živin. Tuto schopnost vápenatých iontů oceňují zejména lidé v oblasti zahradnictví. Během pozorování na univerzitě v Birminghamu vědci zjistili, že takto obohacená voda může až desetkrát urychlit růst rostlin. Namočená semena jsou ochotnější klíčit. Sazenice jsou také odolnější vůči napadení škůdci a nejsou náchylné k chorobám. Kromě stimulace růstu rostlin „vaječná voda“ také upravuje pH půdy.
Jak ji používat
Po uvaření vajec je nejlepší vodu nalít do skleněné nádoby. Když odvar vychladne, použijte jej k zalévání pokojových rostlin. Můžete jej také nalít do nádoby s rozprašovačem a postříkat jím květiny s listy. Zaměřte se na rostliny, které trpí akutním nedostatkem vápníku. Prozradí je jejich suché špičaté listy hojně poseté hnědými skvrnami. Nezapomeňte, že roztok by měl být spotřebován nejlépe do 24 hodin.
