Až 50 % dětí mladších tří let budí v noci své rodiče s tím, že nechtějí jít spát. Existuje recept na sladké snění? Jak se zbavit pláče a dětských vrtochů, aby celá rodina neměla ráno kruhy pod očima?
Vždyť jsem si právě šla lehnout, ale už zase pláče? Zná to téměř každá maminka. Únava, neustálý dohled nad pláčem malého tvora ve tři ráno. Pak znovu ve čtyři a znovu v pět. Šílenství? Ne, možná jen špatné návyky.
Usínání v mém náručí? Špatný zvyk!
Mezi dvěma spánkovými cykly se každé dítě normálně probudí. Aby mohlo znovu usnout, potřebuje stejné podmínky, jaké mělo předchozí noc, když usínalo. Některé maminky nechávají svá miminka „vycvičit“ k nošení v náručí, houpání v kočárku nebo k přenášení do postele. Logicky totéž bude dítě vyžadovat, jakmile se probudí.
Zásady
Dětští lékaři se shodují, že navzdory přesvědčení některých rodičů je třeba dítěti ukázat, že maminka i tatínek mají doma rozhodující slovo a rozhodně nepřekročí nějaké hranice, které si předtím stanovili. Nikdo netvrdí, že je to snadný úkol, zvláště když se vyčerpaná maminka cítí unavená a nechce být účastníkem scény, v níž se dítě vzpírá jejímu rozhodnutí, že je čas jít spát. Rozhodné „ne“ by se však mělo stát součástí každodenního života, a to navzdory obavám, že nám snad dítě odepře svou lásku.
Tatínek to ví nejlépe
Dalším bodem na seznamu úkolů je zvládnutí usínání bez doprovodných procesí (nošení v náručí, v kočárku, jízda v autě atd.). Dítěti je třeba vše citlivě a něžně vysvětlit, aby vědělo, proč nemůže spát v posteli rodičů, proč je vlastně čas jít spát atd. Děláte to pro jeho i vaše dobro! Nemusíte se cítit provinile. Pokud dopředu víte, že mu vždycky z principu ustoupíte, pošlete tatínka, aby ho uspal, protože se jen tak neopije rohlíkem.
Jsem tu jen na chvíli
Mnoha rodičům také pomohla technika time-out, kdy je dítě po opuštění ložnice i přes nářek ponecháno pět minut o samotě. Pak se k němu rodič vrátí, připomene mu, že musí jít spát, a opět odejde, aniž by se ho dotkl, pohladil ho nebo mu podal láhev s pitím. Pokud pláč pokračuje, vrátí se tentokrát do ložnice po deseti minutách. Smyslem je ujistit dítě, že jeho milovaná osoba je nablízku, a dát mu pocit bezpečí. Další návštěva pak až 20 minut od té předchozí. (V případě potřeby se tento interval udržuje, dokud dítě neusne.) Tuto metodu doporučuje americký odborník na spánek kojenců R. Ferber a je si jí natolik jistý, že oznamuje odstranění problému během několika nocí po prvním pokusu. Přesné dodržování minut, a to i s hodinkami na ruce, je však nezbytné!
Když trucování vystřídá bolest
Dětský pláč však není jen o rozmarech, ale také o zdravotních problémech. Při rozlišování jednoho od druhého pomůže určit čas, kdy slzy tečou proudem. Druhá polovina noci obvykle znamená pouze probuzení mezi spánkovými cykly, ale ta první je spojena s bolestí během delších okamžiků, kdy dítě naříká. Zácpa, prořezávání zoubků, bolesti bříška… To vše může v danou chvíli hrát roli.
Lék nad zlato: masáž hlavy
Ačkoli se masáž hlavy používá především všude jinde, než u nás ke zklidnění, jde o tradiční „lék“ na nespokojenost a uvolnění, neboť matčiny ruce dávají dítěti podobný pocit, jako když je houpáno plodovou vodou. Provádí se vlažným mandlovým olejem nebo olejem s výtažkem z heřmánku, který je známý svými relaxačními účinky. Dobré je, že neexistuje žádný konkrétní návod, jak to dělat. Je to jen na základě vlastních pocitů a láskyplných doteků, které maminka hravě zvládne.
Když se mu stále nedaří nad nespavostí zvítězit a vy se domníváte, že vaše dítě trpí poruchou spánku, obraťte se na pediatra. My vám však přejeme mnoho pohodlných a klidných nocí bez dětského kvílení.
