Pokud se vám na stromech tvoří lišejníky, je nutné je odstranit. Co nejdříve, než se rozšíří. Mohl by totiž velmi snadno zničit vaše očekávané výnosy. Lišejník je živý organismus, který se skládá ze dvou zcela odlišných složek. Je tvořen houbami a řasami. Jedná se o poměrně nebezpečného parazita, který se může poměrně rychle šířit. Protože lišejníky odčerpávají stromům živiny, které potřebují k prosperitě a také k vytvoření úspěšné úrody, je třeba se jich zbavit, a to nejlépe okamžitě. Proto je také velmi důležitá pravidelná preventivní kontrola. A jak se lišejníků na stromech zbavit?
Přestože jsou krásné, tak nepřátelé
Přestože jsou lišejníky na pohled velmi atraktivní až exotické, jsou tichým nepřítelem stromů. Díky důmyslné symbióze řas a hub tento organismus dokonale prorůstá kmeny a větvemi mnoha ovocných stromů. Jakmile se však začnou množit, je to pro stromy doslova katastrofa. Přicházejí o potřebné živiny, které jim parazit nemilosrdně odebírá. A bohužel lišejníky také přispívají k výskytu mnoha škůdců.
Kde je riziko největší
Vyšší procento lišejníků se rádo usazuje na starších stromech v místech, kam často nesvítí slunce. Rizikem je zde zvýšená vlhkost, kterou lišejníky doslova milují.
Především prevence
Pokud chcete poskytnout ovocným stromům větší ochranu a podmínky na vaší zahradě to umožňují, vysazujte je co nejdále od jehličnanů. Ty jsou jedním z nejčastějších hostitelů lišejníků. Nezapomeňte stromy v sezóně pravidelně prořezávat a udržovat je dobře provzdušněné.
.
Odstraňte lišejníky kartáčem
Pokud se lišejník objevuje na stromě jen v malé míře, můžete se ho zbavit seškrábáním drátěným kartáčem. Před tímto úkonem rozprostřete kolem stromu fólii, aby se lišejník na zahradě vyskytoval co nejméně. Zbytky lišejníků nikdy nedávejte do kompostu, ale spalte je.
Použijte směs popela a vápna
Pokud chcete použít ekologické řešení k hubení lišejníků, použijte dřevěný popel a vápno. Smíchejte 8 dílů vody, 1 díl popela, 1 díl žíravého vápna a každý den směs pečlivě promíchejte. Před použitím ji nechte ztuhnout a čirou tekutinou potřete napadená místa na stromech.
Vyrobte si dokonalý přípravek na hubení lišejníků
Budete potřebovat zelený vápenný kámen nebo heptahydrát síranu železitého, práškové vápno a bílou latexovou nebo vodovou barvu. Do nádoby nalijte ½ litru vody, vmíchejte 1 polévkovou lžíci zelené vápenné skalice a přidejte 5 polévkových lžic vápna.
Všechny přísady řádně promíchejte a směs nalijte do ½ litru barvy. Vhodnější je barva na bázi latexu. Vzniklý roztok pak rozdělte na dvě poloviny a zřeďte je trochou vody tak, aby měly vhodnou konzistenci pro barvu. Přípravek opakovaně nanášejte pouze na postižená místa lišejníků, dokud neodumřou.
Na jednom stromě může být několik lišejníků.
Jak již bylo zmíněno, nejčastěji se vyskytují na odumírajících nebo starých stromech. Není to však nutná podmínka, lze je nalézt i na celé řadě zdravých stromů. Dávají přednost starým stromům, protože jejich kůra je zásaditější, a to mnoha druhům vyhovuje. Například na jasanech může růst asi 500 druhů lišejníků. Ve většině případů nenajdete na stromě pouze jeden druh, ale hned několik druhů.
Mnoho lidí je ničí zcela bezdůvodně, protože se mylně domnívají, že mohou být nebezpečné pro stromy nebo různé budovy. Mohou pouze narušovat estetický vzhled, ale to by neměl být důvod k jejich odstranění. Jsou organismem, který je třeba respektovat, a pokud jste o nich dosud smýšleli negativně, pravděpodobně je nyní na zahradě oceníte. Každý rok jsou popisovány nové druhy lišejníků a zahradníkům se doporučuje, aby se je snažili chránit.
Jaký význam mají pro člověka?
Lišejníky nelze přehlížet, mají obrovské využití pro lidi i zvířata. Poskytují úkryt a potravu zvířatům a jsou důležitým hnízdním materiálem pro mnoho ptáků. Odjakživa byly důležitou součástí tradiční medicíny a naši předkové využívali jejich antibiotické vlastnosti k léčbě řady nemocí. Některé druhy mohou obsahovat jedovaté toxiny, mnohé jsou však jedlé a používají se i k přípravě pokrmů. Například islandský pukléř se tradičně používal k přípravě chleba, kaší nebo polévek. Některé druhy jsou jedlé samy o sobě, jiné je třeba nějakým způsobem upravit, aby se toxiny uvolnily. Kromě toho se používají v celé řadě průmyslových odvětví, vyrábí se z nich mnoho druhů barviv, parfémů, repelentů, konzervačních látek a dokonce i textilních vláken.
lišejník Foto: www.freepik.com
Lišejníky jsou fascinující organismy, které hrají důležitou roli v našem ekosystému, ale mohou být také vážnou hrozbou pro ovocné stromy. Tento paradox nás nutí hledat rovnováhu mezi jejich ochrannou a destruktivní činností.
Ekologický a praktický význam lišejníků
Lišejníky jsou jedinečné svou schopností přežívat v extrémních podmínkách. Rostou na různých površích, jako jsou skály, půda, stromy a dokonce i budovy. Díky symbiotickému vztahu mezi řasami nebo sinicemi a houbami dokáží zadržovat vlhkost, vázat dusík a rozkládat kameny na půdu. Tyto vlastnosti jsou klíčové pro ekosystémy, kde přispívají k tvorbě půdy a zlepšují její úrodnost.
Pro člověka mají lišejníky velký význam v tradiční medicíně. Naši předkové využívali jejich antibiotické vlastnosti k léčbě různých onemocnění. Například islandský pukléř se používal k přípravě chleba, kaší nebo polévek. Mnoho druhů lišejníků je jedlých, i když některé je třeba nejprve ošetřit, aby se odstranily toxiny.
Kromě toho se lišejníky používají v průmyslu k výrobě barviv, parfémů, repelentů, konzervačních látek a dokonce i textilních vláken. Jejich výskyt v přírodě slouží také jako indikátor čistoty ovzduší, protože jsou velmi citlivé na znečištění.
Problémy způsobené lišejníky na ovocných stromech
Přes své mnohé pozitivní vlastnosti jsou lišejníky na ovocných stromech považovány za parazity. Tím, že odčerpávají ze stromů důležité živiny, mohou výrazně snížit jejich výnos. Lišejníky také přispívají k výskytu škůdců, což stromy dále oslabuje. Nejčastěji se vyskytují na starších stromech, které jsou díky zásaditější kůře a zvýšené vlhkosti ve stinných místech náchylnější ke kolonizaci.
Závěr
Z hlediska ochrany přírody a ekologické rovnováhy je důležité lišejníky nejen likvidovat, ale také pochopit jejich roli v ekosystému. Přestože mohou být pro ovocné stromy nebezpečné, jejich přítomnost má své nezanedbatelné výhody. Proto je nutné k nim přistupovat citlivě, používat šetrné metody jejich regulace a zároveň ocenit jejich význam pro přírodu a člověka. Tímto způsobem můžeme zajistit zdraví našich zahrad, aniž bychom narušili křehkou rovnováhu našich ekosystémů.
Nedovolte, aby lišejníky zničily vaše ovocné stromy! Použijte levný domácí hubič Foto: www.gettyimages.com
.
Co říká umělá inteligence (ChatGPT) o lišejnících
lišejník je symbiotický organismus vzniklý soužitím řas nebo sinic (cyanobakterií) a hub. Tato symbióza je mimořádně účinná, protože řasy nebo sinice poskytují lišejníku produkty fotosyntézy (cukry), zatímco houby poskytují ochranu a vlhkost, a tím zajišťují stabilní prostředí pro růst. Lišejníky jsou schopny přežít v extrémních podmínkách, jako jsou pouště, arktické oblasti a vysoké hory, kde se jiné formy života téměř nevyskytují.
Existuje mnoho různých druhů lišejníků, které se liší barvou, tvarem a velikostí. Mohou růst na různých površích, včetně skal, půdy, stromů a budov. Lišejníky hrají důležitou ekologickou roli, protože jsou schopny zadržovat vlhkost, vázat dusík a rozkládat horniny na půdu. Kromě toho jsou důležitým ukazatelem čistoty ovzduší, protože jsou citlivé na znečištění.
