Za posledních 50 let došlo celosvětově k poklesu úhrnné plodnosti, tj. průměrného počtu porodů na 1 ženu v reprodukčním období.
Trend poklesu porodnosti se týká i rozvojových zemí, ale zvláště postiženy jsou vyspělé země, kde se uvádí, že průměrný počet dětí na jednu ženu je 1,6 dítěte. Mezi faktory spojené s poklesem plodnosti patří především profesní expozice chemickým a fyzikálním vlivům, ale také profesní psychický stres. Toto tvrzení vychází z biologické interakce stresových hormonů s reprodukčními hormony.
Podle tvrzení odborníků stresové hormony negativně ovlivňují menstruační cyklus ženy a zároveň ovlivňují reprodukční schopnost mužů a prodlužují dobu k dosažení těhotenství. U mužů pak chronický stres způsobuje snížení funkce varlat, spojené s poruchou syntézy, a uvolňování luteinizačního hormonu a testosteronu. Dochází k poruše spermatogeneze, poklesu libida, snížení kvality spermií, jejich koncentrace a pohyblivosti.
Výsledky dotazníkové studie
Cílem této retrospektivní dotazníkové studie bylo zjistit souvislost mezi profesním psychosociálním stresem u ženatých mužů a jejich manželek s prodlouženou dobou početí. Období početí bylo charakterizováno četností těhotenství v prvním menstruačním cyklu (uvádí se, že zhruba 25-30 % zdravých párů, které nepoužívají antikoncepci, počne v prvním menstruačním cyklu ženy). Bylo zjištěno, že delší doba do početí je spojena s významným zvýšením nerovnováhy mezi úsilím a výsledky. Současně bylo zjištěno, že chronický pracovní stres mužů souvisí se snížením míry početí v prvním menstruačním cyklu žen.
