Americká tyreoidologická společnost uvádí, že 20 milionů Američanů (6 % populace) trpí nějakou poruchou štítné žlázy, přičemž až dvě třetiny z nich o tom obvykle ani nevědí.
V posledních letech prudce vzrostl výskyt Hashimotovy tyreoiditidy, hypotyreózy (snížená funkce štítné žlázy), hypertyreózy (zvýšená funkce štítné žlázy, Gravesova-Basedowova choroba), rakoviny štítné žlázy a mnoha dalších onemocnění, která tuto důležitou žlázu ohrožují.
Většina pacientů, u nichž je diagnostikována hypotyreóza nebo Hashimotova choroba, dostane předpis buď na syntetické hormony štítné žlázy, jako je levotyroxin, nebo na nějakou přírodní alternativu. Některým může krátkodobá substituční léčba hormony štítné žlázy zachránit život. Miliony lidí jsou však diagnostikovány nesprávně, což má pak neblahé důsledky pro jejich zdraví.
Tělo potřebuje jód
Jód je pro tělo nezbytný minerál. Podle některých údajů ho má nedostatek až 70 % světové populace. Jód je nezbytný nejen pro správnou funkci štítné žlázy, ale také pro mozek, ledviny, játra, kůži a srdce. Výzkumy zjistily, že rakovina prsu souvisí s nízkou hladinou jódu v těle. Prsní žlázy u žen a prostata u mužů „zachycují“ jód podobným způsobem jako štítná žláza. Tyto žlázy jako by mezi sebou bojovaly o přísun jódu. Čím méně jódu je v těle, tím méně jódu je k dispozici pro celkovou distribuci hormonů v těle – jak v mléčných žlázách (u mužů v prostatě), tak ve štítné žláze.
Podle některých studií má jód také ochranné účinky proti rakovině. Může vyvolávat apoptózu (zánik rakovinných buněk), chránit před karcinogeny, vyplavovat z těla škodlivé těžké kovy a pomáhat udržovat rovnováhu trávicího systému. Až do 60. let 20. století se jód v USA běžně přidával do chlebového těsta. Ale krátce poté, co se výrobci rozhodli přidávat do svých výrobků bromid blokující jód, dramaticky vzrostl výskyt hypotyreózy, Hashimotovy choroby a rakoviny prsu. Je to jen náhoda? Mnozí odborníci tvrdí, že určitě ne. Souvisejí léky na onemocnění štítné žlázy s rakovinou prsu?
„Kvůli nedostatku jódu existuje zvýšené riziko rakoviny prsu u žen, které užívají léky podporující funkci štítné žlázy,“ říká zastánce jódu a vědec Dr. David Brownstein.
„Léky na podporu funkce štítné žlázy zvyšují metabolické potřeby organismu a s tím se zvyšuje i potřeba jódu. Pokud má někdo nedostatek jódu a dostane předepsané hormony štítné žlázy, problém s nedostatkem jódu se zhorší.“
Nemocnice Ferdinanda-Sauerbrucha v německém Wuppertalu provedla před téměř 30 lety studii, která zjistila, že u žen užívajících léky na štítnou žlázu po dobu 15 a více let je 2x vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu než u žen, které syntetickou léčbu neužívají.
Kromě toho, že syntetické léky na štítnou žlázu mohou zanechat obrovskou stopu na lidském zdraví kvůli množství vedlejších účinků, dochází k souvislosti mezi hormony štítné žlázy a rakovinou prsu z velké části kvůli nedbalosti ze strany konvenčního systému zdravotní péče.
Namísto řešení příčiny problému totiž používají pouze „náplast“ v podobě syntetické náhrady hormonů štítné žlázy, která nijak neřeší skutečné příčiny epidemie hypotyreózy (snížené funkce štítné žlázy).
