O zvláštním vztahu mezi psy se mluví často. Vždyť jde pravděpodobně o první zvíře, které kdy člověk domestikoval. Možná právě proto mají psi k lidem mnohem bližší vztah než třeba kočky. Již delší dobu také tušíme, a každý chovatel to může potvrdit, že psi rozpoznávají signály o aktuální náladě jiných savců, včetně člověka. Důmyslný experiment britských a brazilských etologů však nedávno ukázal, že dokonce do značné míry rozumí lidským emocím.
Emoce jsou zvláštní fenomén, který všichni dobře známe. Snad by se daly popsat jako subjektivní prožitek našeho momentálního stavu. Často se však mohou projevovat i navenek. V takovém případě slouží také jako signál pro naše lidské okolí – příjemce, který se podle toho může zařídit.
Již dříve bylo prokázáno, že psi dokáží na základě zraku a sluchu rozlišit základní lidské emoce a dokáží na ně adekvátně reagovat. Takové reakce by se však teoreticky mohli naučit bez hlubšího pochopení souvislostí mezi tím, co vnímají, a tím, co sami prožívají. Pokud by však psi dokázali spojit různé smyslové vjemy spojené s lidskými emocemi do jasně definovaných kategorií, prokázalo by to mnohem hlubší úroveň porozumění.
Přesně to se etologové snažili prokázat. Připravili fotografie lidí a psů s jasně rozeznatelnými projevy emocí – radosti či hravosti a agresivního hněvu – které pak v kontrolovaných podmínkách promítali psům různých plemen.
Každému psovi byly ukázány dvojice fotografií zobrazující pozitivní a negativní emoce, a to buď u psa, nebo u člověka. Současně s tím jim výzkumníci pouštěli zvukovou nahrávku emočně vypjatých zvuků – pochvaly nebo výkřiky v jim neznámém jazyce, případně štěkání nebo vrčení. Pro kontrolu v některých případech doprovázel fotografie pouze hluk. Pokud psi přednostně sledovali fotografii odpovídající zvukovému podnětu, dalo se předpokládat, že skutečně rozumějí emocím ostatních psů nebo lidí.
Nejlepší přítel člověka ani tentokrát nezklamal. Psi skutečně přednostně sledovali souhlasné podněty, a to se prokázalo téměř v 70 procentech případů. Za daných podmínek je to významný úspěch. Častěji si však dokázali spojit emoční projevy jiných psů, ale ani oni za lidmi příliš nezaostávali. Výsledky se nelišily v závislosti na pozitivním či negativním emočním naladění, pohlaví osoby na obrázku ani na poloze fotografie.
Není bez zajímavosti, že výsledky se nelišily ani podle toho, zda zvíře nebo osoba na obrázku byly stejného nebo opačného pohlaví než subjekt. Podle očekávání se psi při přehrávání šumu nedívali přednostně ani na jeden z obrázků. To vše psi zvládli bez předchozího výcviku. To opět potvrdilo, že vztah mezi nimi a lidmi je neobyčejně hluboký.
