Ve starověku se používal k léčbě žaludku, jater, dýchacích cest, revmatismu a hnisavých ran na kůži.

Východní medicína doporučuje vymačkanou rakytníkovou šťávu k léčbě nechutenství a k potírání kůže při popáleninách. Rakytník řešetlákový se může používat vnitřně i zevně. Je to přírodní koncentrát mastných kyselin s velkým množstvím vitaminů – E, F, P, K, A, B a C. V rakytníku najdete také karoten, kterého je dokonce mnohonásobně více než v mrkvi nebo dýni.
Vitamin E je zase důležitým antioxidantem. Rakytník posiluje organismus a má antidepresivní a antistresový účinek. Může vám pomoci překonat stavy smutku a apatie. Můžete ho také používat při rýmě, zánětu dutin, hemoroidech, ekzémech a akné. Můžete ji použít také při zánětu dásní a paradentóze.
Vedlejší pokrm
Rakytník řešetlákový si může zachovat své léčivé vlastnosti po několik let. Pokud se rozhodnete rakytník zmrazit, budete moci jeho léčivé vlastnosti využít za 2 až 3 roky. Plody a dužina jsou lepší sušené, mražené a někteří lidé si jistě nenechají ujít rakytníkovou pálenku nebo víno. Dužinu pak můžete použít k výrobě různých šťáv, marmelád a pyré.
A to jak samostatně, tak s různým ovocem či zeleninou. V Rusku se rakytník používá jako příloha s utřeným česnekem. Rakytníkový čaj lze připravit jak ze sušených, tak z čerstvých listů. Dávkování je jednoduché. Stačí čajová lžička listů na čtvrt litru vody. Diabetici mohou přidat listy borůvky.
Vyzkoušejte rakytníkový likér
Rozemelte 1 kg plodů rakytníku, smíchejte s 1 litrem vodky a nechte osm dní stát v teplé vodě. Poté svařte 1 kg cukru s trochou vody, rakytník přeceďte přes plátno a smíchejte s vychladlým cukrem. Přecedíme, stáčíme do lahví a necháme tři měsíce zrát. Na povrchu se vytvoří vrstva rozemleté slupky, nevypadá to hezky, ale na chuti to nic nemění.