Život může přinést nečekané zvraty a příběh tohoto uměleckého páru je toho důkazem. Marinu Abramović a Ulaye Laysiepena, dva umělce, kteří se potkali v Amsterdamu v 70. letech 20. století, pojilo víc než jen pracovní spojení. Jejich manželství trvalo pouhých osm let, ale přesto se jejich příběh zapsal do historie. Co se stalo, když se po třiceti letech znovu setkali?
Marina a Ulay se rozhodli ukončit svůj vztah jedinečným způsobem. Po osmi letech společného života se vydali k Velké čínské zdi, aby se na jeho konci rozloučili. Každý z nich začal svou pouť z opačné strany zdi, a když se setkali uprostřed, rozloučili se. Toto emotivní loučení bylo poslední, kdy se viděli – až do jejich osudového setkání o třicet let později.
Po třech desetiletích bez kontaktu Marina uspořádala v New Yorku jedinečné umělecké představení. Během něj se mlčky dělila o svou přítomnost s lidmi, kteří postupně seděli naproti ní. Součástí této netradiční performance bylo mlčení, upřený pohled a sdílení přítomnosti. Nikdo z přítomných netušil, že jednoho dne bude naproti Marině sedět její bývalý manžel Ulay.
Když se jejich pohledy po třiceti letech znovu setkaly, bylo to jako návrat do minulosti. Emoce byly silné a ani jeden z nich se neubránil slzám. Jejich shledání bylo tichým, ale hlubokým okamžikem, který v divácích zanechal nezapomenutelný dojem.
Tento příběh není jen o rozchodu, ale také o síle umění a emocích, které přetrvávají i po desetiletích.
