Skvělý průvodce pro milovníky vína. Naučíme vás, jak rozpoznat ta dobrá.

Víno je pro mnohé z nás skvělý a chutný nápoj,

skvělým dárkem a tématem společenské konverzace.

Připravili jsme pro vás malou „sommelierskou“ školu.

Zatímco muži chodí s přáteli do hospody a probírají „důležité věci“.

a vše řeší u piva, my ženy to máme jinak.

Naše dívčí schůzky pořádáme většinou nad sklenkou vína.

Víno je kouzelný nápoj.

Stačí jedna sklenička, která nám do unavené tváře vnese červenou barvu a jako bonus nám dodá jiskru do očí.

Milovníci jídla zase ocení, jak dobře zvolené víno umocní chuťový zážitek.

A zvláště v poslední době patří základní znalost vína do konverzační výbavy každého z nás,

kdo je společenský.

Pokud jste v mládí začínali s vínem, víte, že rozhodující byla cena.

Na kolejích jsme byli ochotni pít cokoli,

A ani nás z toho nebolela hlava…

Jsme zase o krok dál, abychom si uvědomili.

že bychom raději pili bílé nebo červené.

A když najdeme svou oblíbenou odrůdu, považujeme se téměř za znalce.

Váš přístup k vínu může být jiný

– Možná jste vášnivým pijákem vína.

Nebo naopak ke skleničce usedáte jen výjimečně a stále s obavami,

jak se vám ráno probudí hlava.

Možná ji nepijete vůbec, ale rádi ji věnujete někomu ve svém okolí.

Ať tak či onak, v naší malé škole pro znalce vína si každý najde něco pro sebe.

STAČÍ MÁLO

Pokud jste ten případ, který kupuje víno dvakrát ročně na rodinnou oslavu,

stačí vám základní orientace.

Pro vás je důležité, aby víno bylo průměrné – chutnalo dobře a nebylo vám po něm špatně.

Zkuste moravské bílé, například Tramín červený nebo Pálavu.

– Tato vína jsou skvělá z většiny moravských sklepů.

U červených se spolehněte na zahraniční produkci

– Chilská a portugalská vína, jako je Merlot nebo Shiraz, lze pořídit již za 5 eur.

A nabízejí nejlepší poměr ceny a kvality.

ZÁKLADNÍ DISTRIBUCE

Logicky první, co vnímáme, je barva vína.

Koneckonců ji poznáme na první pohled.

Základní vína se dělí na červená (z modrých hroznů), bílá (z bílých hroznů) a růžová (z modrých hroznů).

Vína se však dělí i podle dalších kritérií.

Důležitý je potřebný obsah zbytkového cukru:

Ten určuje, zda je víno suché, polosuché, polosladké nebo sladké.

S tímto označením se setkáváme zejména u tolik oblíbených šumivých vín.

Pozor na tato slova!

Šampaňské je skutečně výhradně víno z oblasti Champagne,

Prosecco z Itálie

a Cava ze Španělska.

PŘIVEĎTE SE

!

Překvapivě nejdůležitější roli ve znalectví vína hraje čich,

I když člověk s nosem zabořeným do sklenice vypadá spíše komicky.

Jistě jste se již setkali se znalci, kteří dokážou ve víně najít vůni moře.

Člověk si snadno připadá jako „analfabet“, když ji v něm sám nenajde.

Ale každý vnímá vůně jinak a my ženy jsme v tom o dost lepší než muži.

Máme geneticky daný o třicet procent lepší čich než muži.

Někteří lidé tedy ve víně rozeznají jen základní vůně, zatímco jiní jsou schopni odhalit i ty nejjemnější aromata.

Důležitou roli hraje vaše čichová paměť a samozřejmě praxe.

Nalijte si víno a přivoňte si

.

– abyste poznali tzv. primární vůni vína.

V ní se seznámíte s květinovými, ovocnými nebo rostlinnými tóny vína.

Pak musíte chvíli počkat, nejméně dvě minuty,

víno ve sklenici roztočit a znovu si k němu přivonět.

Nyní jste schopni rozpoznat například barikové víno,

které zraje v dubovém sudu, protože cítíte dub a kouř.

Pak přichází třetí fáze, kdy ho můžeme pít a zároveň opět cítit.

V okamžiku, kdy víno nalijete do úst, oceníte souhru chuti a vůně.

Nos je také prvním indikátorem toho, zda nepijete špatné víno.

Nejčastěji je vůně vína zkažena zátkou.

Kdo by ostatně zkažené víno určitě nepoznal,

Může si zajít do vinotéky a přivonět si k němu.

Každá z těch lepších je vybavena lahvemi s nejběžnějšími vadami vína.

A na požádání vám dají přičichnout ke koncentrované vůni.

Korkové vady jsou jedním z důvodů,

proč se v poslední době poměrně dost vinařů přiklání k používání plastových nebo skleněných zátek,

které víno nezkazí.

A podle vůně poznáme další vadu – zoxidované víno,

které je cítit po jablečných slupkách ponechaných na vzduchu.

Někdy víno oxiduje kvůli špatnému skladování v obchodě,

častěji ji však najdete v restauraci, kde láhev nechali příliš dlouho otevřenou.

CO VIDÍ OČI

Je samozřejmé, že barvu vína poznáme pohledem.

Právě barva může napovědět o stáří a zralosti vína.

Mladé víno poznáte podle světlého odstínu na okraji povrchu,

Říká se mu „meniskus“ a u zralého vína se nevyskytuje.

Mladá bílá vína jsou obvykle světle žlutá,

a při zrání se jejich barva mění z medové na tmavě žlutou.

Mladé červené víno má jasně červenou barvu a čím je starší, tím více hnědne.

Oko také odhalí případný sediment na dně sklenice.

Ten se tvoří pouze u nefiltrovaného vína nebo u staršího červeného vína.

Tyto usazeniny nemají vliv na kvalitu vína,

neměly by se však dostat do sklenice.

Proto se vína před podáváním oddělují, tj. dekantují do dekantérů.

To umožňuje, aby se jejich chuť plně rozvinula.

A v případě starších červených vín tomu také zabrání,

usazeninám, které se dostanou do karafy.

CO ŘÍKÁ CHUŤ

Čím více druhů vína ochutnáte, tím více chutí můžete objevit.

Každému však chutná něco jiného,

Někteří lidé mají rádi těžká, intenzivní vína,

jiní mají rádi lehká, ovocná vína.

To „své“ zjistíte až praxí.

Pokročilí znalci vína pak ocení ledová nebo slámová vína,

která mají specifickou, intenzivnější chuť.

Patří mezi lahůdky, ale nejsou nejlevnější.

Platíte totiž za práci, kterou musel vinař s vínem odvést.

Z jednoho hroznu se dá vyrobit jen kapka slámového nebo ledového vína.

Chuť vína se však řídí především ročním obdobím.

V létě člověk ve víně hledá osvěžení,

A tak má rád lehká bílá vína s menším obsahem alkoholu a svěží kyselinkou.

V zimě ocení plnější, silnější červená vína s chladnými tříslovinami,

díky nimž má v ústech podobně zvířecí chuť jako silný šálek čaje.

VEZMĚTE SI S SEBOU

Špatné víno zná každý.

„Pokud vám víno nevoní nebo nechutná, má nějakou vadu a měli byste si to vyřídit s tím, kdo vám ho prodal“.

Mnoho lidí se stydí stěžovat si na víno,

Ale pokud vám v restauraci naservírují přesolené jídlo, s klidným svědomím ho vrátíte.

Pokud chcete úspěšně reklamovat, musíte do obchodu přinést nedopitou láhev.

Vady vína se však dají šikovně skrýt.

A to velmi jednoduše – stačí víno zchladit.

Pokud vám v restauraci přinesou podezřele ledovou sklenici,

rozhodně počkejte, až víno dosáhne vyšší teploty, a pak ho ochutnejte.

KAM SI PRO VÍNO ZAJÍT

Víno si můžete koupit v supermarketu a ve vinotéce.

Supermarket obvykle nabízí lepší ceny, vinotéka služby.

Pokud v supermarketu narazíte na slevovou akci,

můžete si domů přivézt skutečný skvost za velmi dobrou cenu.

Ve vinotéce oceníte informační servis.

– Street Rules nebo se vám bude věnovat kvalifikovaný prodejce, který s vámi bude vybírat.

A nedivte se, když se vám nebude chtít investovat výplatu do vína.

Kvalitní víno si můžete koupit za 4 až 5 eur.

Když si domů přinesete víno, na které se opravdu těšíte, nespěchejte na něj.

Mělo by zůstat nehybné a tmavé alespoň dva dny po cestě.

A nezapomeňte na správnou teplotu podávání.

Šumivá vína chutnají nejlépe vychlazená na 5-7 °C,

bílá při 10-13 °C

a červená při 14-16 °C.

CO VÍNO

Krása vína vynikne pouze ve spojení s jídlem.

Francouzi mají pro toto spojení vlastní termín „mariage“ („svatba“) a dovedli ho k dokonalosti.

Výběrem špatného vína můžete zkazit zážitek z jídla.

Pokud si ke steaku dáte tokajské, můžete si dát i jiné víno,

je to jako polévat maso medem.

Kyselé víno v kombinaci se smetanovou omáčkou vám způsobí střevní potíže,

protože víno vám v žaludku srazí omáčku.

CHUŤ

Zajímají vás naše rady?

Pokud se chcete stát ještě pokročilejším znalcem, navštivte řízené degustace pořádané vinotékami.

Tam se o svých oblíbených vínech dozvíte více.

Nebo se můžete rovnou přihlásit do sommelierského kurzu.

A hlavně ochutnávat, ochutnávat a ochutnávat…