Buddhistická meditace se ukazuje jako účinný prostředek k posílení lidské imunity a zlepšení fyzického zdraví. Různé studie, včetně rozsáhlého výzkumu prováděného předními světovými vědci, naznačují, že meditace může pomoci v boji proti různým onemocněním, od chřipky po rakovinu. Tento článek přináší přehled těchto poznatků a zkoumá, jak meditace ovlivňuje nervový, imunitní a endokrinní systém.
Bylo prokázáno, že buddhistická meditace má pozitivní vliv na lidskou imunitu a může pomoci při léčbě různých onemocnění, jako je chřipka, hypertenze, astma, spastická kolitida, lupénka, a dokonce i rakovina. Tato zjištění jsou výsledkem desetiletého výzkumu, který prováděli světoví odborníci na tuto problematiku.
Na sympoziu, které pořádal Massachusettský technologický institut v Bostonu, vystoupili tibetští mniši a dalajláma, ale také renomovaní vědci, mezi nimiž byl například Eric Steven Lander, vedoucí projektu výzkumu lidského genomu, neurolog Jonathan Cohen z Princetonské univerzity, známý svým výzkumem neurologických mechanismů rozhodování, a Daniel Kahneman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.
Západní vědci, vybavení nejmodernějšími přístroji, již řadu let zkoumají vliv buddhistického učení na duševní a fyzické zdraví jeho stoupenců v Himálaji. Tento výzkum odhalil souvislost mezi nervovým, imunitním a endokrinním systémem.
Jedním z prvních, kdo v praxi uplatnil buddhistické relaxační metody, byl Dr. Herbert Benson, americký kardiolog a profesor na Harvardově univerzitě. Již v 70. letech 20. století používal meditaci k léčbě pacientů trpících nervovými poruchami. Zatímco Benson se zaměřil na krátkodobé účinky, současné studie se zaměřují na dlouhodobé fyzické a neurologické přínosy pravidelné meditace.
Výzkum, který byl na jaře publikován v britském časopise New Scientist, vedl Richard Davidson z Wisconsinské univerzity, uznávaný odborník v této oblasti. Davidson zjistil, že buddhisté jsou šťastnější díky dlouhodobým účinkům meditace na mozek.
„Meditace,“ vysvětluje Davidson, „snižuje aktivitu určité části mozku, konkrétně pravé prefrontální kůry, která je spojována s negativními emocemi, jako je neklid, hněv, strach a depresivní stavy.“
Davidsonovi se podařilo prokázat, že lidé, kteří se pravidelně věnují meditaci, mají vyšší hladinu protilátek, což jim pomáhá bojovat proti infekcím, jako je například chřipka. Jejich levá prefrontální kůra, která je spojena s pozitivními emocemi, je hyperaktivní. „Ze 175 lidí, kteří podstoupili tříhodinové vyšetření pomocí nejmodernějších přístrojů, měl tibetský mnich nejaktivnější levou prefrontální kůru,“ pokračuje Davidson.
Buddhismus již více než 2 500 let učí, že by se studenti měli soustředit na pozitivní energii v sobě, čímž by neutralizovali negativní emoce a rozvíjeli pozitivní emoce pro sebe i své okolí.
Přínosy meditace se však neomezují pouze na buddhisty. Klinika pro snižování stresu na Lékařské fakultě Massachusettského technologického institutu používá od svého založení v roce 1979 metodu buddhistické meditace. Na této klinice se léčí pacienti s nejrůznějšími poruchami, od migrény po chronický únavový syndrom, žaludeční vředy a fibromyalgii.
„Již po dvou měsících pravidelné meditace jsme zjistili kvalitativní změny ve fungování mozku,“ říká profesor Jon Kabat-Zinn, emeritní profesor medicíny a zakladatel Kliniky pro snižování stresu. „Pozitivní účinky meditace může využít prakticky každý,“ uzavírá.
