Život v našem dětství byl jiný, a přesto jsme přežili, rodiče nás vychovávali podle tehdejších zásad. Nebylo to tak hrozné, pořád jsme měli dětství.
Cestovali jsme jako pytel brambor, v té době jsme neměli bezpečnostní pásy ani speciální dětské sedačky. Hráli jsme si venku až do tmy, neseděli jsme vedle sebe, abychom nespadli, nelezli nebo nespad….kouřili jsme pasivně, na klíně rodičů, protože kuchyň byla malá, vdechovali jsme cigaretový kouř, který kouřili, ale nikdy nás nenapadlo, že cigaretový kouř je škodlivý. ochutnávali jsme víno, pivo a jiné nápoje na klíně rodičů a dostávali jsme lok, abychom „nechtěli“. U prarodičů jsme jedli nejrůznější nezralé, kyselé a hořké ovoce, dokonce i zelené nezralé hrozny, a přesto jsme z nich nikdy neonemocněli. Ani nás nenapadlo je umývat.
Chodili jsme bosí po dvoře a hráli si se všemi domácími zvířaty, aniž by nám někdo řekl, že si máme po hře umýt ruce. Tehdy možná neexistovaly dezinfekční prostředky na ruce. Do školy jsme chodili sami, klíč od bytu nám vždy visel na krku. Neměli jsme auto, rodiče nás všude nedoprovázeli. Každý den jsme si sami, už od útlého věku, ohřívali jídlo na plynovém sporáku. Na narozeninových oslavách nebyla nouze o dobré občerstvení a výborné domácí dorty. Nebyly žádné skákací hrady a dorty objednané z cukrárny… Nebyly hamburgery ani fast foody, místo toho byl mastný chleba. Starali jsme se o mladší sourozence. Nesprchovali jsme se každý den, neměli jsme sprchový gel, jen osvědčené mýdlo… Snědli jsme všechno, co nám dali na talíř, hned jak to udělali! Když jsme byli zlí, tahali se za uši nebo se přede všemi fackovali, bylo to super! Všechny tyhle věci jsme přežili a už je to jen vzpomínka, ale nebylo to tak hrozné!
Zdroj: tiscali.cz
