Šibačka (jiné názvy: šibanie, šibiračka, šlehání) je zvyk (na Slovensku, zejména na západě) spočívající v šlehání dívek korbáčem nebo prutem na Velikonoční pondělí a úterý. Na Slovensku bývá spojen s oblievačkou (koupáním). Při šlehání se používal proutěný korbáč nebo čerstvý kus dřeva (proutí), recitovala se koleda a rozdávaly se tzv. šibačky(velikonoční vajíčka nebo jiné pochoutky).
Šibačku a polievačku v Čechách zmiňuje již pražský kazatel Konrád Waldhauser ze 14. století: …manželé a milenci šlehají se metlami a tepají rukou v pondělí a úterý velikonoční. Ospalé a líné házejí brzy ráno na Velikonoční pondělí do vody nebo je alespoň polévají…
Jména v zahraničí
Na Moravě se označuje jako , mrskut, šmigrust, šmirgust, šmergust, šmegrust a podobně, ve východních Čechách jako šmerkus, šmerkust, šmerkous, šmerkouz a podobně (slovo může znamenat také oblievačka nebo ojediněle šbačkové), ve spisovné češtině také pomlázka (slovo znamená také šibák a šibáčkové) a v Polsku jako śmigus (tam však slovo zřejmě znamená především oblievačka), různé varianty tohoto slova nebo śmigus-dyngus.
Tvary na šmig- mohou pocházet z německého Schmeckostern nebo z polského slova pro bičování
Slovensko
Kulturní hranice mezi západoevropskou pomlázkou a východoslovanskou polévkou na Velikonoční pondělí prochází územím Slovenska. Na jihozápadním Slovensku se vyskytuje jak koupání, tak šlehání, pro západní Slovensko je typické šlehání a na východním Slovensku převažuje koupání.
Popis šlehání a koupání (jak fungovalo do 50. let 20. století) podle Encyklopedie lidové kultury Slovenska: koupání (kuparska) a šlehání (šibiračka, šlahačka) začínalo těsně po půlnoci nebo v časných ranních hodinách. Skupiny mladých mužů chodily společně do domů, kde byla dospělá děvčata (někde chodili starší mládenci jen ke svým milým). V domech jim bylo nabídnuto připravené pohoštění – vařená vejce, koláče, víno nebo pálenka. Formy odměny pro koupající se byly různé. Někde dostávali mládenci malovaná vajíčka (kraslice, psaníčka, okřídlená vajíčka) hned, v Lažanech (Hont) je odpoledne dodávaly matky vyšlehaných děvčat, v Cerově samotná děvčata. Syrová vejce byla odměnou dospělého mládí a symbolizovala plodnost. Mladší chlapci se dopoledne koupali a šlehali a odměnou jim byla velikonoční vajíčka, sladkosti a v dnešní době i peníze a věcné dary. Ženatí muži chodili koupat a šlehat jen nejbližší rodinu včetně kmotrů. Odměnou pro dospělé muže je dnes pohoštění, které má značnou pospolitost. aspekt. Večer mládenci z vybraných peněz uspořádali zábavu, na kterou pozvali dospělé dívky. V Polomce bylo zvykem, že matky vykoupaných, a tedy vlastně pozvaných, dívek přinesly „cessnu“ – daň sestávající ze stanovené částky peněz, čerstvě upečeného chleba, slaniny a vajec. Matky dostaly od mládenců pálenku a musely obejít alespoň jeden tanec. V Liptovské Tepličce se do mládeneckého spolku „kupovali“ i chlapci.
Šlehání (a oblékání) „pokračovalo“ v některých případech i v úterý, kdy se všechna děvčata směla obléknout a ošukat každého muže, kterého potkala na ulici.
ZDROJ: Wikipédia
