Pokud se při pohledu na tuto fotografii cítíte trochu nepříjemně nebo se na ni vůbec nemůžete dívat, zřejmě trpíte určitým stupněm trypofobie, nepochopitelného strachu ze shluků malých otvorů. Ačkoli ve většině situací tyto drobné dírky neohrožují život, tento nepochopitelný strach postihuje téměř 15 % lidí na celém světě. A přitom je zajímavé, že trypofobie není ani skutečnou fobií, kterou by uznávala medicína. Ve skutečnosti je dokonce méně respektovaná než takové výstřednosti, jako je cyklofobie, strach z jízdních kol.
Přibližně před 10 lety začali uživatelé internetu sdílet na internetu fotografie shluků drobných děr a sledovat reakce uživatelů, kteří se při pohledu na ně svíjeli strachem a odporem. Tento jev nakonec upoutal pozornost vědců z univerzity v britském Essexu, kteří se rozhodli zjistit, zda má tento podivný strach skutečně psychologický základ. „Poté, co subjektům ukázali sérii různých přátelských fotografií a následně fotografie věcí, které obvykle vyvolávají u lidí odpor, zjistili, že věci, které vyvolávaly největší odezvu, měly společnou jednu matematickou strukturu. Stručně řečeno, měly spoustu malých, vysoce kontrastních detailů, jako jsou čáry, tečky a díry, které byly mírně od sebe, v určitém konkrétním uspořádání,“ říká jeden z výzkumníků.
„Například lotosový lusk má vysoký kontrast mezi tmavými otvory a světlým povrchem, přičemž otvory jsou od sebe dostatečně rovnoměrně vzdáleny, aby tyto detaily lépe osvětlovaly, a vytvářejí tak pohled, který u některých lidí vyvolává pocit nevolnosti.“ Vědci se domnívají, že vzory tohoto typu mohou souviset se znaky jedovatých živočichů, jako je hapalochlaena, chobotnice s výraznými jasně modrými kruhovými znaky na těle, které v nás mohou podvědomě vyvolávat jakýsi prvotní strach, varování, že to, co vidíme, pro nás není dobré.
Další představa je, že shluky malých otvorů nám mohou podvědomě připomínat nakažlivé kožní choroby, vyrážky nebo vředy, tedy další věci, od kterých se rozhodně chceme držet dál. Samozřejmě nakonec existuje i teorie, že trypofobie může být příkladem „emoční nákazy“, což znamená, že jste před pěti minutami trypofobií možná netrpěli, ale po přečtení článku si najednou myslíte, že ano.
