Listopad je měsícem povědomí o rakovině plic. Toto onemocnění, které si na Slovensku každoročně vyžádá více než 2 000 životů, úzce souvisí s kouřením. Ojediněle se však vyskytuje i u nekuřáků.
Rakovině plic na Slovensku každoročně podlehne tolik lidí jako rakovině prsu, tlustého střeva a konečníku dohromady. Ročně je diagnostikováno přibližně 3 000 nových pacientů, z nichž většinu tvoří muži.
Rakovina plic je proto v současnosti jedním z nejrozšířenějších a nejobávanějších nádorových onemocnění na Slovensku. Z hlediska úmrtnosti je dlouhodobě na prvním místě mezi všemi onkologickými diagnózami.
Pozdní diagnóza
„Slovensko patří mezi země s vysokým výskytem tohoto onemocnění. V podstatě každé čtyři hodiny zemře jeden pacient na rakovinu plic,“ říká Michal Urda, primář plicního oddělení Fakultní nemocnice F. D. Roosevelta v Banské Bystrici.
Příznaky onemocnění, mezi které patří například dušnost, kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi, chrapot nebo únava, se objevují poměrně pozdě.
„Pacienti obvykle vyhledají lékařskou pomoc až v pokročilém stadiu onemocnění,“ dodává doktor Urda. Část problému spočívá v tom, že navzdory vědeckým pokrokům zůstává rakovina plic závažným a obtížně léčitelným nádorovým onemocněním.
Je důležité, aby pacienti nepodceňovali klinické příznaky a vyhledali lékařskou pomoc při jejich zjištění. Preventivní prohlídky jsou důležité i pro kuřáky. Screening, který na Slovensku zatím není dostupný, by snad mohl zlepšit odhalení onemocnění v časných stadiích.
Pokroky v léčbě
Dobrou zprávou je, že v posledních letech došlo k pokroku v diagnostice a léčbě rakoviny plic. Navzdory nelichotivým statistikám mají pacienti s rakovinou plic šanci na delší a kvalitnější život.
Od roku 2011 schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) 27 nových léčebných postupů pro léčbu rakoviny plic. Moderní medicína jde cestou imunoterapie, která využívá imunitní systém pacienta v boji proti rakovinným buňkám.
To, že pacient s rakovinou plic díky ní může žít kvalitní život, potvrzuje i pacientka Eva Sládková. „Právě díky této léčbě se můj zdravotní stav zlepšil natolik, že dnes mohu vést normální plnohodnotný život,“ říká.
Cílená léčba a imunoterapie
Když se mluví o moderní léčbě rakoviny plic, má se na mysli především biologická léčba a imunoterapie. Důležitým aspektem je určení skupin pacientů, kteří budou na danou léčbu reagovat nejlépe. Z tohoto důvodu vyžadují specifickou diagnostiku.
„Zatímco biologická cílená léčba ovlivňuje růst a množení nádorových buněk na základě znalosti genetických změn nádorových buněk, imunoterapie využívá k boji s nádorovými buňkami pacientův vlastní imunitní systém,“ vysvětluje Urda.
„Kouření zůstává hlavním rizikovým faktorem, který může souviset se vznikem několika druhů rakoviny,“ dodává Urda.
Mezi další příčiny patří faktory životního prostředí, životní styl a genetické mutace. Stále však platí, že čím dříve je léčba zahájena, tím větší šance má pacient na zdravý a kvalitní život.
Boj s byrokracií a pojišťovnami
Zatímco v zahraničí je imunoterapie rakoviny plic považována za standardní léčbu, na Slovensku je její dostupnost pro pacienty stále omezená. V přístupu slovenských pacientů k moderní léčbě tak stále přetrvává výrazná nerovnost ve srovnání s ostatními Evropany.
Zatímco v Německu trvá od registrace léku Evropskou agenturou pro léčivé přípravky do jeho kategorizace několik týdnů, na Slovensku se tato doba počítá na roky. „O svou moderní léčbu jsem musel doslova bojovat. Tento boj však nebyl marný,“ potvrzuje Sládková.
Dodává, že jí přijde smutné, že na Slovensku musí pacient o léčbu bojovat sám. „Kromě boje s rakovinou musí bojovat i se státní byrokracií a zejména s pojišťovnami,“ uzavírá Sládková.
ZDROJ: WBN
