.
Nejtěžší zvíře, které kdy žilo na Zemi, by mohlo mít nového vyzyvatele. Zatímco dosud se tímto titulem pyšnil vorvaň obrovský, vědci nyní objevili fosilie obří prehistorické velryby, která by mohla jeho prvenství ohrozit.
Vědci popsali nový druh – pojmenovaný Perucetus colossus neboli „kolosální velryba z Peru“– ve vědeckém časopise Nature. Každý z jeho stavitelů vážil přes 100 kilogramů a jeho žebra měřila téměř 1,5 metru.
.
„Je to bizarní a ohromující fosilie, to je jisté,“ řekl deníku The New York Times paleontolog Nicholas Pyenson z Washingtonského přírodovědného muzea, který se na výzkumu přímo nepodílel. „Z tohoto objevu je zřejmé, že existuje spousta dalších způsobů, jak být velrybou, které jsme ještě neobjevili,“ dodal odborník.
Kosti tohoto tvora totiž před 13 lety objevil Mario Urbina z Přírodovědného muzea na Univerzitě svatého Marka v Limě. Mezinárodnímu týmu vědců trvalo několik let, než zkameněliny vykopal na strmém skalnatém svahu v poušti nedaleko města Ica. Tato oblast na jihozápadě Peru se kdysi nacházela pod úrovní mořské hladiny a je známá četnými nálezy mořských zkamenělin. Výsledkem práce odborníků byl nález 13 obratlů, čtyř žeber a kyčelní kosti.
Obří fosilie staré 39 milionů let „se nepodobají ničemu, co jsem kdy viděl,“ uvedl autor studie Alberto Collareta, paleontolog z univerzity v italské Pise.
Po dokončení vykopávek vědci pomocí 3D skenerů prozkoumali povrch kostí a navrtali je, aby se podívali dovnitř. Na základě této obrovské – i když neúplné – kostry pak odhadli velikost a hmotnost velryby, přičemž pro srovnání vzali v úvahu žijící savce, vysvětlil druhý autor studie, paleontolog Eli Amson z Přírodovědného muzea ve Stuttgartu.
Vědci vypočítali, že hmotnost tohoto prehistorického obra se pohybovala od 85 do 340 tun, zatímco největší nalezený vrápenec vážil kolem 180 tun. Tělo měřilo asi 20 metrů; vrásčití obři bývají delší, někteří dorůstají délky až 30 metrů.
Zajímavé je, že vrápenec není nejdelším tvorem ani mezi suchozemskými živočichy. Jak připomíná popularizátor Vladimír Socha, je to Supersaurus vivianae, který je zároveň nejdelším obratlovcem a jedním z nejdelších živočichů všech dob. Ještě delší je však trubýš pochybný, což je podvodní žahavec dosahující délky až 50 metrů. Patří do skupiny trubýšů rodu Apolemia.
Vrápenec obrovský (Balaenoptera musculus)
Zařazení: Vranka pruhovaná je nejčastějším druhem, který se vyskytuje v Evropě.
Délka: až 33,6 metru
Hmotnost: až 190 tun
Rychlost pohybu: Rychlost: až 50 km/h
Rozložení.
.
Pojďme se k novému objevu vrátit. To znamená, že nově objevená velryba byla „dost možná nejtěžším živočichem všech dob“, řekl Collareta, ale „velmi pravděpodobně ne nejdelším“. Vážila více hlavně proto, že měla těžší kosti s mnohem vyšší hustotou než obří vorvaň, vysvětlil Amson.
Jeho „superhusté“ kosti naznačují, že se tento tvor pravděpodobně vyskytoval v mělkých pobřežních vodách, uvedli autoři studie. Zvířecí obyvatelé pobřežních vod, jako je například kapustňák, mají těžké kosti, protože jim umožňují přilepit se ke dnu při hledání potravy.
Zatím je obtížné určit, čím se Perucetus colossus živil, aby vyživoval své obří tělo – přinejmenším dokud nenajdeme jeho lebku, řekl Amson. Podle vědců mohl hledat potravu u mořského dna nebo konzumovat tuny plovoucího planktonu a drobných mořských živočichů.
„Nepřekvapilo by mě, kdyby se ta věc ve skutečnosti živila úplně jiným způsobem, který si vůbec neumíme představit,“ řekl Hans Thewissen, paleontolog z univerzity v Rootstownu v americkém státě Ohio, který se na výzkumu rovněž nepodílel.
Autoři.
Zdroj: idnes.cz
