Podle výsledků nejnovějšího výzkumu může mít virus COVID-19 zásadní vliv na celosvětový nárůst srdečních onemocnění…
Autoři studie z Baylor College of Medicine v Houstonu předpokládají, že současná pandemie se v budoucnu odrazí vlnou kardiovaskulárních problémů a dalších zdravotních komplikací. Ale bude to ještě mnohem horší!!!
V roce 2019 podlehlo kardiovaskulárním onemocněním téměř 18,6 milionu lidí na celém světě, což představuje nárůst o více než 17 % oproti předchozímu desetiletí. Bez ohledu na pandemii se toto číslo zvýší, ale odborníci se domnívají, že její dopad situaci ještě zhorší. Naznačují to výsledky nové studie, která předpovídá, že globální zátěž kardiovaskulárními chorobami v příštích letech prudce vzroste jako přímý či nepřímý důsledek COVID-19.
Ad:
Situace je kritická, případů přibývá: co dělat, pokud jste byli v kontaktu s pozitivním? Úřad radí:
Alarmující odhalení: u pacientů vyléčených z COVID-19 se objevují i tyto děsivé příznaky
Několik předchozích studií již uvedlo, že infekce koronavirem nepostihuje pouze plíce, ale také ledviny, střeva, mozek, kůži a u velkého počtu pacientů i srdce. Podle některých průzkumů dokonce polovina hospitalizovaných pacientů s kovidem podstoupí po léčbě vyšetření srdce, které vykazuje známky abnormalit v jeho funkci. Zatím však není zcela jasné, jak virus ovlivňuje samotný orgán. Infekce však může způsobit silný zánět a právě ten by mohl souviset s jeho poškozením. Další příčinou může být tvorba krevních sraženin, které s koronavirem také úzce souvisejí. Samotná infekce je však pouze částí problému.
Odborníci také upozorňují na problém pozdní diagnostiky kardiovaskulárních onemocnění, protože pacienti v současné době zanedbávají prevenci a vyhýbají se návštěvám zdravotnických zařízení ze strachu, že se nakazí. „COVID-19 si celosvětově vybírá obrovskou daň na lidských životech a v roce 2020 bude pravděpodobně jednou ze tří až pěti hlavních příčin úmrtí. Dopad pandemie však bude mít vliv i na míru prevence a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v následujících letech,“ uvedl Salim Virani, předseda výboru pro aktualizaci statistik a kardiolog z Baylor College of Medicine na Houstonské univerzitě. Upozornil, že nárůst kardiovaskulárních onemocnění ovlivní také omezující opatření spojená se změnou životního stylu. Je to proto, že lidé pijí více alkoholu, méně cvičí a jsou během výluky vystaveni většímu stresu. „Mimořádné okolnosti spojené s pandemií změnily způsob našeho života, včetně nezdravého chování, o kterém je známo, že zvyšuje riziko srdečních onemocnění a mrtvice,“ vysvětluje Virani. Nezdravé stravovací návyky, zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek fyzické aktivity a sociální izolace nebo strach z viru tak mohou mít nepříznivý dopad na kardiovaskulární zdraví.
