Vědci oživili čtyřicet tisíc let staré zmrzlé "červy" ze sibiřského permafrostu

Ústní otvor sibiřského červa

Před pěti lety objevil mezinárodní vědecký tým v sibiřském permafrostu hlístice staré desítky tisíc let. K překvapení všech se je po nějaké době podařilo oživit a uvést zpět do hibernace. Nyní vědci popsali, co se o těchto pozoruhodných organismech dozvěděli.

Jsou staré 46 tisíc let, ale k hibernaci používaly stejný mechanismus jako jejich dnešní příbuzní. Na první pohled mohou tyto sibiřské hlístice vypadat jako nenápadní červi, ale pro vědce jsou pokladem.

Původně se zdálo, že tito tvorové žili na Sibiři před 42 000 lety, ale nová analýza ukázala, že to bylo ještě o čtyři tisíce let dříve. Když autoři výzkumu sekvencovali jejich DNA, zjistili, že jeden ze dvou hlístic je zcela nový druh, který dostal jméno Panagrolaimus kolymaensis – podle řeky Kolymy.

„Radiokarbonové datování je zcela přesné a díky němu víme, že skutečně přežily 46 tisíc let,“ řekl o hlísticích spoluautor studie Teymuras Kurzchalia z Ústavu Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku v Drážďanech.

Panagrolaimus kolymaensis Foto: PLOS ONE

Panagrolaimus kolymaensis

Tito „červi“ rodu Panagrolaimus se nazývají hlístice. Vyskytují se po celém světě a je o nich známo, že přežívají v prostředí, které je pravidelně vystavuje vysychání nebo mrazu.

Pokud jsou hlístice skutečně tak staré, jak studie naznačuje, jednalo by se o fascinující příklad toho, čemu vědci říkají kryptobióza, tedy schopnost organismu zpomalit nebo zcela pozastavit vlastní metabolismus ve špatných podmínkách.
Někteří vědci mají pochybnosti

Někteří vědci jsou však k výsledkům studie skeptičtí, což platilo i v roce 2018, kdy byly vzorky poprvé ohlášeny. Tehdy někteří biologové vyjádřili obavy, že analyzované hlístice ve skutečnosti vůbec nemusí být původní a že může jít jen o kontaminaci vzorku.

Patřil k nim i přírodovědec Byron Adams z Brigham Young University, kterého nová zjištění jeho kolegů nepřesvědčila. „Velmi rád bych věřil, že živočichové, které popisují, přežili zmrznutí po dobu 40 000 let v permafrostu,“ uvedl pro webové stránky časopisu Scientific American.

Autoři výzkumu považují za důkaz stáří tvorů obsah jejich vnitřností, který se skládal z rostlinného materiálu. Ačkoli Adams údajům o stáří rostlinného materiálu věří, nejedná se podle něj o důkaz stáří samotných hlístic – ty podle něj mohly tuto hmotu klidně konzumovat mnohem později, třeba až v současnosti.

Problémem je, že vzorky z roku 2018 odebral ruský partner, takže prokázat dnes, že nedošlo ke kontaminaci, je vlastně nemožné. Autoři článku to přiznávají, ale zároveň přinášejí jiné argumenty: podařilo se jim totiž úspěšně donutit hlístice v laboratorních podmínkách, aby se dostaly do stavu podobného výše popsané „hibernaci“, a poté jej opět opustily.

V této studii vědci také pomohli lépe pochopit, jak toto zmrazení funguje a co je pro něj nezbytné. Důležitou roli v tomto procesu hraje cukr zvaný trehalóza, který má stejnou funkci například u želv.

Zdroj: ČT24, Scientific American, PLOS ONE