Psychologové našli faktor, který spojuje veškerou dlouhověkost a bohatství. Je to mrzutost
Kdo by nechtěl žít dlouhý život (se spoustou peněz)? Vědci už dlouho pátrají po tom, co nám k tomu může pomoci. Jaký životní styl může prodloužit život? Co je zdravé a co ne? Názory na tuto problematiku se neustále mění a i dnes lze najít několik názorových táborů.
Nyní se však zdá, že psychologové a koncoví vědci našli faktor, který spojuje všechny dlouhověké a bohaté! Je to mrzutost, nevrlost.
Od útlého věku posloucháme: To není zdravé, nestresuj se, netrap se. Smějte se, protože smích prodlužuje život!
Říká se také, že na lžíci medu vychytáš víc much než na sud octa. A: Neplač nad rozlitým mlékem!
Zdá se, že nás od mládí odrazovali od toho, abychom byli mrzutými pesimisty. Naopak, chtěli z nás všech vychovat optimistické usměvavé a milé lidi!
Od útlého věku posloucháme: To není zdravé, nestresuj se, netrap se. Smějte se, protože smích prodlužuje život!
Říká se také, že na lžíci medu vychytáš víc much než na sud octa. A: Neplač nad rozlitým mlékem!
Zdá se, že nás od mládí odrazovali od toho, abychom byli mrzutými pesimisty. Naopak, chtěli z nás všech vychovat optimistické usměvavé a milé lidi!
Je tedy opravdu možné, že cesta ke zdraví, dlouhému věku, a dokonce i bohatství vede přes nevrlost? Říká se: Neplač nad rozlitým mlékem. Ale my občas pláčeme. Kdo by neplakal? Emoce nezvládáme vždy a za všech okolností. Říká se: Buďte pozitivní, nestresujte se, ono to nějak dopadne! Ale my se stresujeme! Jsou situace, kdy nemůžeme jinak.
Všichni jsme někdy měli opravdu špatný den, den, kdy nám nepomohlo žádné přísloví, motivační citáty ani dobře míněné rady. Jsou dny, kdy vše vnímáme čistě negativně. A to platí i pro ty nejzarytější optimisty.
Jak to tedy je? Vědci a psychologové se dnes domnívají, že pesimismus je v mnoha oblastech lidského života prospěšnější než optimismus.
Ano, slyšeli jste správně! Kam se poděl důraz na pozitivní myšlení? Všichni se snažíme o štěstí, usilujeme o pozitivní emoce, všichni toužíme po spokojenosti. A celý svět se nás to snaží naučit. Všude samý trenér, samá kniha, samý motivační citát nebo slogan. Když nejste šťastní, zajděte si k psychologovi. Bereme antidepresiva. Čteme motivační knihy.
Ale teď to vypadá, že všechny ty knihy, které se nás snažily naučit pozitivnímu myšlení, můžeme rovnou vyhodit do koše!
Mrzutý životní postoj nám může pomoci vydělat více peněz, udržet si zdravé manželství a žít déle!
Pesimistické myšlení má své nesporné výhody. Když očekáváte to nejhorší, nic špatného vás nemůže snadno zaskočit. Když jste připraveni na nejhorší, dokážete se vypořádat s čímkoli, co přijde. Není divu, že riziko infarktu je u pesimistů mnohonásobně nižší!
Znáte rčení „pesimista je pro pesimistu tím, čím je optimista pro realistu“? Cyničtí pesimisté mají delší život, vyšší příjmy a stabilnější vztahy. Kromě toho jsou pesimisté lepšími vyjednavači a obvykle činí lepší rozhodnutí.
Být věčným optimistou není zdaleka tak dobré, jak se na první pohled může zdát. Proč?
Optimisté se snaží v každé situaci a v každém člověku vidět jen to dobré. Přitom však často přehlížejí to špatné a ignorují varovné signály a problémy, které je třeba řešit.
Optimisté se také častěji přejídají, mají problémy s alkoholem a navazují nebezpečné sexuální vztahy.
Příroda nás neobdařila negativními pocity pro nic za nic! Tyto pocity vznikají z nějakého důvodu, před něčím nás varují, na něco nás připravují. V důsledku toho nám pomáhají prospívat.
Pocity štěstí jsou také spojeny s produkcí hormonu oxytocinu. Když však máme tohoto hormonu v těle nadbytek, snižuje se schopnost našeho těla rozpoznat nebezpečí. To pak vede k rizikovému chování (přejídání, pití…).
Možná vás nyní nepřekvapí, že většina géniů naší historie i úspěšných a bohatých osobností dneška jsou pesimisté!
Mezi nejznámější pesimisty patří např:
- Ludwig van Beethoven – tento hudební génius je známý také svými záchvaty vzteku. Byl nepředvídatelný a temperamentní.
- Isaac Newton – o tomto muži se říkalo, že byl velmi nevrlý a špatně naladěný!
- Jeff Bezos – zakladatel společnosti Amazon je známý svými výbuchy vzteku.
- Hugh Grant – o tomto herci se říká, že je strašně náladový a nesnáší každý film, ve kterém hraje. Od své bývalé přítelkyně dokonce dostal přezdívku Grumpelstiltskin.
Tak jak to je? V roce 2009 začal Matthijs Baas z Amsterdamské univerzity zkoumat souvislosti mezi mrzutostí a úspěchem (a dlouhověkostí).
Matthijs Baas naverboval skupinu dobrovolníků a rozdělil je do dvou skupin.
Polovina z nich psala o něčem, co je rozzlobilo, druhá polovina o něčem, co je rozesmutnilo. Poté byli testováni generováním kreativních nápadů.
Ukázalo se, že „rozzlobená“ skupina generovala více originálních nápadů než „smutná skupina“. Zatímco rozzlobení generovali zcela nové a inovativní nápady, smutní se řídili systematickým přístupem a drželi se standardních nápadů.
Zdá se, že hněv a kreativita jdou ruku v ruce! Vztek nás vlastně motivuje a urychluje naše myšlení – chceme něco dokázat!
Když se hněv nahromadí, myšlenky ztratí svou obvyklou strukturu, začnou se „rozptylovat“. A právě na této schopnosti závisí kreativita – na schopnosti naší mysli přeskakovat z jedné myšlenkové linie na druhou. A přesně takhle přemýšlejí šílenci. A géniové.
Kromě toho nám hněv také dodává energii, napomáhá produkci adrenalinu a připravuje tělo na pohotovost.
Vynucený optimismus není zdravý. Žádné potlačování emocí není zdravé. Pokud tedy něco cítíte, dejte svým pocitům průchod. I když se jedná o negativní emoce.
Zatímco hněv nemá na infarkt žádný vliv, u těch, kteří svůj hněv potlačují, byla prokázána až třikrát vyšší náchylnost k infarktu.
Cítit se šťastný je samozřejmě příjemné, ale není to jen přínos.
Hněv zlepšuje naše jazykové schopnosti, paměť a údajně zvyšuje naše přesvědčovací schopnosti.
Zkuste se nad tím zamyslet. Vrhli jste se někdy do něčeho jen tak ze vzteku? Myslíte si, že vám hněv pomáhá?
A jakou máte osobnost?
