Podle vědců z amerického Národního ústavu zdraví (NIH ) má část populace genetické nebo imunologické predispozice k rozvoji těžkého průběhu viru COVID-19.
Zatímco téměř 90 % lidí infekci překoná bez nutnosti hospitalizace, pro zbývajících 10 % může představovat vážné ohrožení zdraví a života.
Z koronaviru se vyléčili, ale následky přetrvávají dodnes. Lékaři zjistili, které příznaky COVID-19 mohou přetrvávat!
„Chybné“ protilátky
Vědci zjistili, že protilátky, které by se za normálních okolností měly zaměřit na zničení viru, se u některých pacientů „spletou“ a chovají se jako autoprotilátky – místo na patogeny útočí na vlastní imunitní systém.
Tato anomálie se podle vědců týká zhruba desetiny pacientů a ve většině případů souvisí s mužským pohlavím.
V případě 3,5 procenta dalších pacientů s těžkým průběhem infekce jde o důsledek specifické genetické mutace, která přímo ovlivňuje imunitu pro boj s koronavirem.
Obě skupiny pacientů se vyznačují nedostatečnou imunitní odpovědí a jsou ohroženy vznikem těžkého zápalu plic po infekci virem.
Nosíte závoj pod nosem? Podle odborníků děláte obrovskou chybu!
Imunitu budou zkoumat i slovenští vědci
Zjištění vycházejí ze studie projektu COVID Human Genetic Effort, jehož cílem je zkoumat imunitu po infekci koronavirem a hledat příčiny poruch imunity u pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID 19.
Zjištění amerických vědců korespondují i se statistikami ze Slovenska. Podle údajů ministerstva zdravotnictví vyžaduje hospitalizaci v průměru 12,5 procenta slovenských pacientů s COVID-19.
Podle Lenky Millerové, mluvčí Univerzity Komenského v Bratislavě, se na výzkumu imunity a infekce COVID-19 budou podílet i vědci ze Slovenska, uvedla univerzita v tiskové zprávě.
Jak rozeznat korunu od chřipky? Podle lékaře se liší jen několika příznaky!
Proč je stáří rizikovým faktorem?
Peter Celec z Lékařské fakulty UK rozebere, proč je vysoký věk rizikovým faktorem onemocnění, ale farmakologické potlačení imunitního systému nebo těhotenství nikoli.
Tým Pavla Bábala z Lékařské fakulty UK bude analyzovat příčiny úmrtí pacientů v souvislosti s infekcí SARS-CoV-2 na Slovensku.
„Na základě genetické analýzy pacientů z první vlny určí rizikové skupiny obyvatel. Cílem je také vyvinout test na přítomnost viru, který by byl citlivější než v současnosti používaná PCR v reálném čase a byl použitelný v laboratořích se základním vybavením. Vědci budou mimo jiné pracovat na zdokonalení morfologické diagnostiky COVID-19, včetně histochemického potvrzení virové infekce,“ dodala Lenka Millerová.
