Výzkum probiotik a mikrobiomu nabral v posledních letech na intenzitě. Roste počet studií a vědeckých článků, které se zabývají významem udržování rovnováhy ve střevní mikroflóře. Existuje několik studií o důležitosti udržování rovnováhy ve střevní mikroflóře, o jejím vlivu na lidské zdraví a o negativních účincích, které poškození střevní mikroflóry způsobuje. Proč je důležité užívat probiotika? K čemu slouží a jak vybrat ta správná? Na tyto otázky nám odpověděla vědkyně a lékařka Daniela Petrová, která se studiu probiotik věnuje po celou dobu svého výzkumu. Konkrétně se věnuje nejprospěšnější probiotické bakterii Lactobacillus bulgaricus DWT1, která se vyskytuje výhradně na území Bulharska. Na tento národní poklad, jak mu Bulhaři říkají, se tým doktorky Daniely Petrovové a profesora Nikoly Alexandrova zaměřuje již neuvěřitelných 50 let.
Celý svůj výzkum jste zasvětili probiotické bakterii Lactobacillus bulgaricus a za tu dobu jste provedli desítky významných studií. Široká veřejnost si probiotika spojuje především s jejich použitím v kombinaci s antibiotiky jako podpůrnou léčbou. Mohl byste vysvětlit, co jsou to probiotika a proč jsou pro lidský organismus tak důležitá?
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, pokud jsou přijímány v dostatečném množství, mají příznivé účinky na náš organismus. To je moderní definice probiotik, ale probiotika jsou lidstvu známa již tisíce let. Probiotika působí především na trávicí trakt, tj. žaludek, střeva a tlusté střevo, kde začíná většina onemocnění. Probiotika působí na tlusté střevo, zlepšují jeho funkce a tím i funkce celého organismu, protože zlepšují vstřebávání minerálních látek a vitaminů obsažených v potravě a příznivě působí na nervový systém člověka. Význam probiotik poprvé vyjádřil vědec Ilja Mečnikov, který ve svých výzkumech na počátku 20. století zdůvodnil dlouhověkost Bulharů každodenní konzumací probiotik obsahujících Lactobacillus bulgaricus v bulharském jogurtu. Později vědec Stamen Grigorov z tohoto jogurtu izoloval nejstarší probiotickou bakterii používanou lidstvem, Lactobacillus bulgaricus.
Může se při dlouhodobém užívání probiotik vyvinout rezistence podobná antibiotikům?
Vzhledem k tomu, že probiotika známe již velmi dlouho, není možné, abychom vůči nim byli rezistentní. Denně konzumujeme potraviny, ve kterých je přítomna fermentace – tedy probiotika. Například i v olivách nebo pivu se probiotika přirozeně vyskytují.
V čem se vaše probiotika liší od těch, která si můžeme koupit v lékárně? V čem je hlavní rozdíl?
Různé probiotické bakterie a jejich kmeny se od sebe liší stejně, jako se my lidé od sebe lišíme vzhledem a schopnostmi. Tak se od sebe liší i kmeny Lactobacillus bulgaricus. V roce 2011 se nám podařilo izolovat první vodní kmen Lactobacillus bulgaricus DWT1 na světě z přírodního pramene v Bulharsku v pohoří Stara Planina. Spolu s ním jsme izolovali sedm dalších kmenů vodních probiotických bakterií. Následovalo samozřejmě jejich klinické a experimentální testování a registrace, na které jsme spolupracovali s vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita tyto kmeny chrání, střeží a skladuje. Na tyto kmeny a také na technologii výroby jsme získali patent. Jedná se o jediný americký patent v oblasti biotechnologií v jihovýchodní Evropě. Tento vodní probiotický kmen je velmi silný a odolný z řady logických důvodů. Žije v pramenité vodě v proměnlivých podmínkách léta a zimy. Musí bojovat o přežití v tomto nehostinném prostředí. Kromě toho musí přežít i během biologického výrobního procesu, kdy mu dáváme „kabát“ a dopravujeme ho „zaživa“ do tlustého střeva.
Jak vybrat správná probiotika? Na co bychom se měli při jejich nákupu zaměřit a jak je umět používat?
Pokud jde o výběr probiotik, je důležité pečlivě číst etikety probiotických výrobků. Pokud za názvem probiotického kmene následují buď písmena, nebo číslice, znamená to, že kmen je s největší pravděpodobností patentovaný a klinicky testovaný. Oblast probiotik je na vzestupu a někteří výrobci ve snaze co nejdříve ovládnout trh uvádějí na trh špatně testované probiotické kmeny, které nejsou certifikované. Ne každý nově objevený kmen je pro nás bezpečný. Na internetu si také ověřte, zda výrobce provádí klinické testy a zveřejňuje jejich výsledky, podívejte se, zda výrobce uvedl, o jakou generaci probiotik se jedná. To je velmi důležité z hlediska příznivých účinků probiotik. Existují čtyři generace probiotik. První jsou startovací kultury, které musí být skladovány při teplotách pod bodem mrazu. V regálu v obchodě nepřežijí, jejich užíváním nezískáte žádný účinek. Druhá generace má jedno balení bakterií, třetí má dvě balení, nejčastěji syntetická. Obal čtvrté generace se skládá z přírodních proteinů a mukopolysacharidů. Naše výrobky jsou probiotika 4+ generace, protože při technologickém procesu získáváme přirozený obal probiotických kmenů. Tak se Lactobacillus bulgaricus DWT1 dostane do tlustého střeva, přilne k němu a začne působit.
Je prokázáno, že kmen Lactobacillus bulgaricus DWT1 má protinádorové účinky. Mohl byste upřesnit, o čem studie pojednává a proč je průlomem v medicíně?
Ihned po registraci vodního kmene nás oslovil profesor Palock Aich z biologického oddělení Ústavu jaderné energie v Indii a zahájil klinické testování Lactobacillus bulgaricus DWT1 šesti různými metodami. Podařilo se mu prokázat protinádorový účinek. Prokázal, že právě kmen Lactobacillus bulgaricus DWT1 přepólovává makrofágy M2 na M1. Makrofágy M1 jsou základními zástupci vrozené imunity, kteří bojují proti nově vznikajícím nádorovým buňkám v těle. Po 15. roce života se u každého člověka začnou vytvářet rakovinné buňky. Dokud je naše vrozená imunita v pořádku, máme dostatek makrofágů M1, mohou se s rakovinnými buňkami vypořádat. Pokud je naše imunita narušena, což se stává hlavně při dysbióze tlustého střeva, nedokáže rakovinné buňky zničit a rakovina se začne rozvíjet.
Všechny nemoci začínají ve střevech. Na vině je dysfunkční tlusté střevo s dysbiózou. Proti dysbióze je velmi účinný vodní kmen Lactobacillus bulgaricus DWT1. Ničí patogenní bakterie. Když si vyléčíme tlusté střevo a porazíme dysbiózu, začne tlusté střevo fungovat tak, jak má.
Existují případy, kdy jedinec nemůže probiotika užívat vůbec, například kvůli nějakému onemocnění? Setkali jste se při svém výzkumu s nějakými kontraindikacemi?
Nesetkal jsem se s žádnou kontraindikací nemoci ani kontraindikací probiotik.
Probiotika sice působí na úrovni tlustého střeva, ale také regulují celkový metabolismus v lidském těle. Máme studie, které potvrzují, že LAKTERA působí na metabolický syndrom, na moderní nemoci, jako je nadváha, stres, deprese, postkovidový syndrom atd. Nikde jsem se ve vědeckých publikacích nesetkal s tím, že by se probiotika nemohla užívat na vybrané nemoci. Pokud byste však byli alergičtí na bílkovinu kravského mléka, nebyl by pro vás výrobek LAKTERA, kde je Lactobacillus bulgaricus DWT1 namnožen právě na kravském mléce, vhodný. Proto jsme vyrobili probiotikum na bázi kozího mléka, které je vhodné pro osoby s alergií na kravské mléko.
Při pokusu o „vysazení“ těchto probiotik na jiných místech, například v Bulharsku, tyto vodní kmeny bakterií mutují, ztrácejí schopnost rozmnožování a postupně z prostředí mizí. Jaké je vědecké vysvětlení toho, že se tato probiotická bakterie vyskytuje výhradně na území Bulharska?
Na tuto otázku vám bohužel nemohu dát vědeckou odpověď, ale Lactobacillus bulgaricus je skutečně jedinou bakterií, která odvozuje své jméno od území, kde se vyskytuje a rozmnožuje se na území jen o málo větším, než je dnešní Bulharsko. Je to vlastně území Bulharska za vlády cara Semjona Velikého, které zahrnuje také část Srbska a malou část severního Řecka. Jedná se o bakterii, která se vyskytuje na území bývalé Thrácké říše. Zajímavé je, že jsme objevili i jiné vodní kmeny, ale vždy se nacházely v těsné blízkosti bývalých thráckých sídel. Proč se nerozmnožuje jinde, to vám neřeknu, ale opravdu se rozmnožuje.
Průlomovým objevem jsou výsledky klinické studie, kterou jste provedli během dvou pandemických let. Mohl byste nám říci, jaké jsou nové poznatky a co přesně jste v této studii zjistil?
Během pandemie jsme spolupracovali se dvěma univerzitními nemocnicemi v Bulharsku. Jednou v Plevenu, kde byli hospitalizováni starší pacienti s covidem, a druhou v Sofii, kde jsme pracovali s těhotnými pacientkami. V Plevenu jsme pracovali se skupinou 80 pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin, kdy jedna skupina byla léčena standardní léčbou podle protokolu a u druhé skupiny jsme ke standardní léčbě přidali potravinovou terapii probiotikem LAKTERA. Ve druhé skupině léčené probiotiky jsme nezaznamenali žádné úmrtí, žádný z pacientů nemusel být intubován. V první skupině se bohužel vyskytly i komplikace a úmrtí pacientů. Provedli jsme masivní imunologické testy a zjistili, že Lactobacillus bulgaricus DWT1 vodného původu moduluje buněčnou imunitu. Neříkám, že zvyšuje, neříkám, že snižuje, ale moduluje. Součástí buněk buněčné imunity jsou pomocné T-lymfocyty, které vytvářejí cytokiny, a víme, že hlavní příčinou úmrtí u pacientů s kovidem je cytokinová bouře. Unikátní kmen Lactobacillus bulgaricus DWT1 vodného původu snižuje počet pomocných T buněk, čímž zabraňuje cytokinové bouři a následné smrti pacientů, a zvyšuje počet dalších dvou základních buněk buněčné imunity, a to NK buněk a T cytotoxických lymfocytů. Profesor Palock Aich prokázal vliv Lactobacillus bulgaricus DWT1 na vrozenou imunitu a my jsme prokázali, že ovlivňuje i buněčnou imunitu! LAKTERA a vodný kmen Lactobacillus bulgaricus DWT1 se tedy mohou používat i v prevenci a léčbě dalších virových onemocnění, jako jsou herpes, plané neštovice, hepatitida A, B, C nebo chřipka.
Samozřejmě nevylučujeme při léčbě standardní léky. Pacientům vždy doporučuji, aby standardní, moderní medicína probíhala souběžně s probiotickou léčbou.
V jedné z vašich nedávných studií, která je mimochodem jediná na světě, jste zjistili velmi dobré výsledky probiotické terapie u těhotných žen, které měly pozitivní test na COVID-19. V této studii se objevily i další výsledky. Jak tato studie dopadla, porodily všechny tyto ženy zdravé děti? Setkali jste se také s nějakými komplikacemi?
LAKTERU používáme již delší dobu u těhotných žen v běžném průběhu těhotenství k potlačení nepříjemných stavů, jako je zvracení, zvýšená tvorba kyselin apod. Během pandemie kovidu jsme sledovali osm těhotných žen s kovidem, všechny byly mezi 28. a 33. týdnem těhotenství. Těhotné ženy jsou zvláštní kategorií, protože jsme velmi omezeni v konvenční léčbě. Nemůžeme používat mnoho léků, jako jsou mnohá antibiotika a kortikosteroidy. U těhotných žen byla dávka vyšší než obvykle a byla rozdělena do tří dávek denně kvůli závažnosti onemocnění. Všechny těhotné ženy se zotavily přibližně za týden. Neměli jsme žádný případ intubace, všichni porodili zdravé novorozence, kteří byli 1. a 8. den po porodu negativní na kovid. Díky přípravku LAKTERA všechny těhotné ženy porodily bez komplikací.
Jaké jsou vaše vize a cíle do budoucna? Pracujete v současné době na nějaké studii?
Naším cílem je rozšířit produkt LAKTERA na další trhy a zároveň pokračovat ve výzkumu tohoto výjimečného vodního kmene. V loňském roce jsme zahájili novou studii, „vyslali“ jsme Lactobacillus bulgaricus DWT1 do Antarktidy s bulharskou expedicí vědců, kde jsme rozdělili 20 námořníků do dvou skupin. Jedna skupina užívala LACTTER po celou dobu expedice a druhá ne. Zkoumáme vliv probiotik LAKTERA na buněčnou imunitu, ale také na stres, deprese atd. během extrémních podmínek expedice. Věříme, že díky vědě a dobrému marketingu se nám podaří tento výjimečný probiotický kmen Lactobacillus bulgaricus DWT1 dále popularizovat.
Tento článek není autorským obsahem DRAN.sk. Byl dodán klientem a zveřejněn jako placený PR článek.
