Přípravou vajec, konkrétně tím, co se děje při jejich vaření, se nedávno zabývala studie Lékařské výzkumné jednotky na Birminghamské univerzitě v anglickém Birminghamu.
Konkrétně se rozhodli blíže prozkoumat chemické reakce, které probíhají při vaření vajec.
Víte, z jakých prvků se vlastně skládá vaječná skořápka?
Uhličitan vápenatý tvoří největší část složení skořápky, více než devadesát procent.
Ten se nachází například také ve skořápkách mlžů nebo v křídě. Vaječné skořápky však obsahují také neuvěřitelných 27 dalších prvků, například fosfor, fluor, křemík, zinek, hořčík, železo a měď.
Pokud se vejce vaří ve vodě, mnoho z těchto prvků se do vody uvolňuje ve formě iontů.
Cenné rady pro zahrádkáře
Doposud jsme pouze citovali již známá fakta. Vědci z Birminghamské univerzity však nyní zjistili, že ionty vápníku uvolněné do vody mají zcela unikátní schopnost – mohou velmi snadno
Proniknout do jakékoliv jiné organické buňky a pak z ní zase ven.
Zároveň v buňce vyvolávají další chemické reakce se syntézou živin.
Voda nasycená těmito ionty je tedy velmi cenná a užitečná například pro zahrádkáře, protože stimuluje a urychluje růst rostlin.
Je však vhodná i k namáčení nejrůznějších semen, z nichž pak rychleji vyrostou silné a odolné rostliny.
Jak správně používat vodu z vajec?
Po uvaření vejce ihned vyjměte z vody a zchlaďte je ve studené vodě; každá dobrá hospodyňka ví, že skořápka se poté mnohem lépe odstraňuje.
Také vodu, která zbyla po uvaření vajec, ochlaďte, například ponořením hrnce do větší nádoby se studenou vodou, a až vychladne, nalijte ji do konvice, kterou používáte k zalévání.
Vodu z vaření vajec však nemusíte používat pouze k zalévání, můžete jí čas od času postříkat i rostliny.
Rostliny minerální látky a zejména vápník velmi potřebují.
Rostlinu s nedostatkem vápníku snadno poznáte podle suchých konců listů a také podle hnědých skvrn na listech.
Pokud se touto vodou zalévají sazenice, budou odolnější vůči různým škůdcům.
Další výhodou používání vody z vajec v zahradnictví je, že pomáhá udržovat optimální kyselost půdy, tj. pH mezi 5,5 a 6,5, což rostlinám obecně prospívá.
Další informace:
Barva skořápky je ovlivněna pigmenty, které se tvoří ve výstelce dělohy konkrétní slepice.
