Podle studie zveřejněné v odborném časopise The Lancet Psychiatry byly u každého třetího z více než 230 000 zkoumaných pacientů, kteří podstoupili COVID-19, diagnostikovány do šesti měsíců neurologické nebo psychiatrické problémy….
Jedná se o dosud nejrozsáhlejší výzkum dopadu kovidu na duševní zdraví. Autoři studie analyzovali elektronické lékařské záznamy 236 3979 pacientů po kvidu-19, většinou Američanů, a zjistili, že 34 procentům z nich byla diagnostikována jedna ze čtrnácti běžných neurologických nebo psychiatrických poruch. V kontrolní skupině vědci zkoumali pacienty, kteří překonali chřipku a respirační onemocnění. Nejčastějším problémem byla úzkost, která se vyskytovala u 17 procent osob po prodělané viróze, a 14 procent trpělo afektivními poruchami. V průměru méně časté byly ve zkoumaném vzorku osob krvácení do mozku (0,6 procenta), mozková mrtvice (2,1 procenta) a demence (0,7 procenta zkoumaných). Jejich výskyt byl však vyšší u osob, které měly těžký průběh. Cévní mozková příhoda byla diagnostikována u sedmi procent pacientů, kteří byli přijati na jednotku intenzivní péče, a demence u téměř dvou procent z nich.
„Výsledky našeho výzkumu ukazují, že onemocnění mozku a psychické problémy jsou po překonání covid-19 častější než po chřipce a respiračních infekcích,“ uvedl Max Taquet, psychiatr z Oxfordské univerzity, který se na studii podílel. Upřesnil, že se jim nepodařilo určit, které biologické nebo psychologické mechanismy stojí konkrétně za vyšším výskytem obtíží, a zdůraznil, že k jejich prevenci je ještě zapotřebí další výzkum příčin.
Problémy, jako je úzkost, by mohly být způsobeny stresem prožívaným během nemoci nebo hospitalizace, zatímco mrtvice nebo demence by mohly souviset s biologickým dopadem samotného viru nebo reakcí organismu na infekci, uvedli vědci podle BBC. Ačkoli pro jednotlivce je riziko většiny zmíněných nemocí nebo problémů malé, dopad na celou populaci by mohl být vzhledem k rozsahu kovidového spadu významný, upozornil další spoluautor výzkumu Paul Harrison.
