Vynášet věci ze hřbitovů se prostě nevyplácí. Natož z něj něco ukrást. Potíže na sebe nenechají dlouho čekat. Žena v tomto příběhu podobným historkám nevěřila, dokud se jí také nestalo něco podivného. Před lety jí zemřel otec a ona pravidelně navštěvovala jeho hrob, aby ho udržovala v perfektním stavu.
Květiny v noci přesazovala.
Jednoho dne přišla na hřbitov znovu a uviděla náhrobek, kolem kterého rostlo mnoho krásných květin. Byla jimi tak okouzlena, že se rozhodla jich několik z hlíny utrhnout a přesadit je na otcův hrob. Ten večer se na hřbitov vrátila, aby několik květin i s kořeny vytrhala a přesadila. Té noci se jí zdály první podivné sny.
Ve snu se jí zjevil zcela neznámý starší muž. Hrozil jí prstem a tvářil se rozzlobeně. Probudila se s hrůzou a studeným potem na tváři. Stejný sen se opakoval noc co noc a pokaždé se žena probudila s hrůzou. Ani nevěděla, kdy si naposledy pořádně odpočinula. Časem začala muže vidět i v bdělém stavu. Stále však nedokázala rozluštit, co jí chce starý rozzlobený muž říct.
Ten muž unesl jejího milovaného syna.
Když se jednou v noci probudila, šla se napít. Na dvorku před domem opět spatřila tajemného muže, který k ní promlouval. Druhý den se dozvěděla, že jejího syna odvezli do nemocnice. Byl ve vážném stavu. Tentokrát se jí už nezdálo o starém muži, ale také o jejím synovi, kterého muž táhl za ruku pryč od ní. Té noci poprvé pochopila jeho slova; řekl jí, že jí vezme všechno, co jí bylo drahé, protože i ona si přivlastnila něco, co jí nepatřilo.
Nechápala jeho poselství. Dva týdny po této události její syn v nemocnici zemřel. Pozůstalá žena ho nechala pohřbít vedle jeho otce. Když odcházela ze hřbitova, všimla si jedné zvláštní věci. Na jednom z náhrobků spatřila fotografii téhož muže, který ji pronásledoval ve snech. Byl to hrob, z něhož tehdy vzala ty krásné květiny. Tehdy pochopila, co jí ten muž chtěl říct. Ještě té noci přesadila květiny zpět, ale synovi už nic život nevrátilo.
